Soutěže 1916
Výuka 2202
Semináře 753
Hogwarts.cz

Autor: Nerys Heliabel Ghostfieldová
Práce odevzdána: 22. 9. 2013 21:09
Předmět: Přeměňování, 1. A
Termín: 1. termín

Zadání domácího úkolu

Zapátrejte v literatuře, vyberte jednoho z profesorů přeměňování a o tom mi napište. Co na poli přeměňování dokázal? Přinesl oboru něco? Zavedl nějaké zajímavé vyučovací metody? Klidně napište jen životopis nebo nekrolog - forma je na vás, co vám nejlíp vyhovuje.

Můžete vybírat z profesorů bradavických, ale existují i jiné školy čar a kouzel. Můžete se poohlédnout i v zahraničí.

Mimořádné úkoly jsou nepovinné, proto jestli se do nich pustíte, dělejte je pořádně. Za odfláknuté práce budu dávat velmi nepěkné známky, popřípadě Trolly!

Minimální délka je 3 palce (jako vždy).
A ještě jedna důležitá věc: mimořádné úkoly v žádném svém předmětu NEomlouvám. Je to mimořádná a dobrovolná možnost získat body navíc, která je omezená délkou termínu. Proto si udělejte čas a neproste o omluvu.

Vypracování

Dobrý den, madam!
Ach, v tomhle je to opakování předmětu tak hrozné! Když člověk nejlepší nápady vyčerpal už vloni a nechce se opakovat (a taky se, tuším, ani nesmí opakovat…) :D

Tybalt Knavesmire

Tybalt Knavesmire byl profesor přeměňování na soukromé Akademii všeumění čaroměneckého ve velšském městě Pwllheli, která nabízela kromě vzdělání i prostor pro praktické pokusy a experimenty. Žil v období let 1848 až 1963, místo jeho narození ani odpočinku však na přání jeho rodiny není známo. Profesor Knavesmire zde hojně experimentoval, často i na svých studentech, kterých nikdy nebylo ani příliš málo, ani příliš moc.
Za jeho nejvýznamější dílo je považovaná tzv. „Polemika o účinku změn živých tvorů v neživé objekty se zaměřením na duševní otupělost a psychickou labilitu“. Zde pan profesor Tybalt Knavesmire popisuje své pokusy na studentech, které dočasně měnil na nábytek či domovní příslušenství, aby se zjistilo, jak dlouho si živé buňky dokáží zachovat tvar a přirozenost neživých objektů, než účinek magické proměny vyprchá a živý objekt se opět stane sám sebou v plné míře. Popisuje zde i důsledky některých dlouhodobých změn, kdy se mu zdálo, že pokusná skupina „živých stolů“ měla poté jaksi vyhraněné názory a nesnášela dobře kritiku, zatímco testovaná skupina „křesílek“ vše snášela s bohorovným klidem a jakousi otupělostí, jen máloco v nich vyvolalo opravdový zájem. A tak pan profesor jako první popsal fenomén „vyšumění“, kdy se stává, že nechá-li se proměnné kouzlo působit bez odvolání, sice vyšumí samo a fyzické proměny zmizí do pár hodin, duševní změny jsou však záležitostí i několik den trvající, než je živá bytost zase plně sama sebou. Některým studentům křeslovitá nevzrušenost vydržela i celých osm dnů, než zmizela a oni si opět plně uvědomovali, že špatná známka z písemky je něco, co by je opravdu zajímat a rozčílit mělo.

I v pozdějších letech se pan profesor zaobíral duševními stopami po přeměnách v neživé věci, mimo studentů však experimentoval i s různými druhy zvířat. Zdá se, že čím méně vyvinutý tvor co do myšlenkových pochodů, tím méně stop ovlivnění magie přeměn způsobuje a zanechává. Svého času to bylo převratné zjištění, neboť se předpokládalo, že živý tvor změněný v něco neživého se vrátí do své podoby bez jakýchkoli změn, natož takových, které ovlivňují daného tvora i pár dnů. V současnosti se ale vedou diskuze, zda se v tomto Tybalt Knavesmire nemýlil a jeho pokusy nebyly jaksi ovlivněné výběrem skupiny pokusných objektů. Kdož ví.