Zadání soutěže

Stárneme všichni - většinu z nás začnou trápit vrásky, které ale pomocí vhodných lektvarů zaženeme. Co je ale horší, s věkem se vytrácejí krásné vzpomínky. Po obléknutí fialového hábitu a vysrknutí prvního lektvaru mládí jsem se tak ráda obrátila na svůj památníček skrývající krásné vzpomínky...

 

...a vy máte možnost si v této (a dalších) soutěžích vytvořit vlastní sbírku krásných vzpomínek.

 

Vánoce jsou za námi, kolem Hradu se povaluje sníh, olbřímí oliheň buší chapadly do ledu... a je čas krásu toho všeho zaznamenat do památníčku!

 

Tentokrát formou doubledrabble, ale nebude to jen tak - váš text bude povinně obsahovat následující slova (libovolně vyskloňovaná):

bambule

strašidlo

krabice

schodiště

šplouchnutí

 

Povinná slova v textu OZNAČTE!

 

Každé doubledrabble hodnotím až 15 srpců (délku kontroluji zde https://wordcounter.net/ ). Za neoznačení povinných slov strhávám 3 srpce, stejně tak za chybějící povinné slovo.

Vypracování

Dobrý deň, madam, 

 

Posielam svoje zápisky do pamätníčka. Sranda, že sme mali tolkí na mysli rovnaké slová, že? :o)

Zvýraznila som, o ktoré slová sa jedná ;-)

 

Ráno som sa ako vždy rozospalo presunula do kúpeľne. Pohľad mi padol do okna.
"Sneží!" zakričala som na svoje kamarátky. V sekunde sa všetci prebrali a o 5 minút sme už mali na hlave svoje čapice s bambuľov a užívali si studenú nádielku na zasneženom dvore. S dievčatami sme sa pustili do výroby ľadových výtvorov.
"Čo robíš za strašidlo?" spýtala som sa.
"To si ty!" zasmiala sa Peťa.
"Čože?" naoko som sa nahnevala a hodila po Peti snehovú guľu. Tá sa ale uhla a gula pristála na Eivli. To spustilo poriadnu gulovačku, všade lietali sneh. Niektoré gule trafili dokonca aj krabice s látkami na novú zimnú kolekciu, ktoré práve niesli škriatkovia do hradu. Jedna len tesne minula riaditeľa Nimrandira. Ten sa na nás prísne pozrel, ale nepovedal nič. Všimla som si, ako sa usmial. To ale zostane medzi nami.
Celé premrznuté a vysmiate sme sa vrátili do hradu a zamierili rovno do kolejky.
Šplouchnutí!
V sekunde sme zostali celé mokré.
"Čo to...?" spýtala sa Bloom prekvapene.
"Schody,," povedali sme všetky naraz.
Schodisko zmenilo smer a my sme sa tak ocitli priamo v Umyvárne, ktorú práve Uršula vytopila.
Po pár zablúdeniach sme konečne našli svoju kolejku.
Zima má rozhodne svoje čaro.

 

Majte sa krásne,

Berti