Zadání domácího úkolu

Jak už víte z hodiny, vaším úkolem je napsat poděkování knihám, nebo konkrétní knize, za to, čím vás a váš život obohatily.

4 palce min.

Vypracování

Dobrý den, madam Marylin. Zasílám splněný domácí úkol, který se trochu liší od toho z minulého roku, ale principem je stejný. Krásný den! :)

 

 

   

     Milé knihy, již od dětství jste každodenní součástí mého života. Nacházely jste se po mém boku ve chvílích, kdy tam nikdo jiný být nechtěl, a dokonce i ve chvílích, kdy jsem tam nechtěla být ani já sama. Byly jste mým světlem na konci tunelu. Ve chvíli, kdy jsem otevřela vaše stránky, celý svět jako by utichl, a moje mysl s ním. Uvnitř vašich vazeb jsem nacházela útěchu, ponaučení a pochopení. Dodávaly jste mi pocit sebejistoty spolu s pocitem lásky a spřízněnosti. Byly jste tu, když jsem se cítila sama, když jsem potřebovala pauzu od reálného světa, když jsem hledala odpovědi na otázky, na které jsem se bála zeptat nahlas.
     Děkuji vám, fantasy knihy za to, že jste ze mě vychovaly člověka, který hledá nadpřirozeno na každém rohu. Díky vám věřím v kouzla, i když je nevidím, a v hrdiny, i když nejspíš neexistují. Naučily jste mě, že v každém světě je třeba hledat dobrodružství, odvahu a přátelství. Také vám děkuji za to, že jste pomohly uklidnit mou dětskou roztěkanou mysl, která nedokázala vydržet u jedné věci déle než pár minut. Naučily jste mě trpělivosti bez mého povšimnutí.
     Děkuji vám, knihy, u kterých jsem mohla plakat, protože hlavní postavy prožívaly stejné pocity jako já. Knihy, které mi ukázaly, že i když se cítím nepochopená, vždy se najde někdo, kdo cítí totéž a není důvod se za tyto pocity stydět a schovávat se za ně. Byly jste mi ramenem, na kterém jsem se mohla vyplakat, když byla realita nevydržitelná. Dovolily jste mi prožívat bolest, kterou jsem nedokázala vyjádřit, a zároveň jste mě učily, že smutek je stejně důležitý a normální jako radost.
     Děkuji vám, detektivky, za napětí, které mě připravilo o nespočet hodin spánku, ale přesto mě nutilo otáčet stránku za stránkou. Každá záhada, kterou jsem s vámi vyřešila, mě udržovala v napětí, naučila mě samostatně přemýšlet a zvažovat možá řešení. Vaše zápletky mě donutily pochopit, že ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá. A že pod lampou bývá nejčastěji největší tma.
     A děkuji i vám, učebnice, protože ačkoliv mě často přivádíte k šílenství, pomáháte mi stát se vzdělanějším člověkem, čímž mi otevíráte dveře k novým možnostem. Čato nastávájí situace, kdy bych si stokrát raději četla výše zmíněné knihy, ale uvědomuji si, že bez vás bych nebyla tam, kde jsem a nikdy bych neměla takové možnosti, jaké mám dnes. I přesto všechno si na vás pravděpodobně nikdy nepřestanu stěžovat, tak mi to prosím odpusťte.
      Za celý svůj život jsem přečetla mnoho knih - smutné, veselé, napínavé, poučné i kouzelné a každá z nich ve mně zanechala výraznou stopu a každá mě někam posunula. Jsem vám moc vděčná, bez vás by byl můj svět neskutečně bezbarvý. Bohužel nejde jmenovitě zmínit každou knihu, které bych chtěla vyjádřit dík. Takže nakonec děkuji obecně všem knihám, které mi dovolovaly stát se na pár hodin někým jiným. Ale především děkuji za možnost poznat mnoho nových úžasných lidé, kteří mi do života přinášejí radost a úsměv na tváři.

Děkuji vám.

 

 

S pozdravem
Clare :P