Soutěže 2091
Výuka 2450
Semináře 848
Nebelvír

Autor: Agnes O Mary
Práce odevzdána: 6. 3. 2025 12:17
Seminář: Jak (ne)psat vzpomínku do myslánky
Přednášející: Suzzy Blackwood

Zadání semináře

Úkol má více možností vypracování, vyberte si prosím jeden!


1. Napište svou vzpomínku, která bude splňovat všechna pravidla z výkladu.
Minimální délka je 3 palce.
Vzpomínku napište do vypracování semináře, ne do Myslánky! Nezapomeňte na název a datum vzpomínky.

 

2. Nakreslete myslánku, kterou byste chtěli mít doma vy samy (na papír či v grafickém programu) Nezapomeňte na datum a podpis!

 

3. Napište ódu na myslánku v rozsahu minimálně 20 veršů

 

Budu se těšit na Vaše vypravování a třeba někdy příště v knihovně či u jiného semináře!

Vypracování

Dobrý den, madam, 

 

posílám úkol. Zvolila jsem vzpomínku.

 

6.2.2025 - První umíchaný lektvar

 

Vzpomínám na své první míchání lektvaru. Stojím  před dveřmi laboratoře, všude je ticho a klid. Sklepení trochu nahání strach. Ještě nevím, co všechno mě tady čeká. Srdce mi buší a nedočkavostí se mi třesou ruce. Nemohu pomalu ani dýchat, jak se těším, až konečně budu moct vyzkoušet, jak se míchají lektvary. Beru za kliku a vstupuji do místnosti. Rozhlédnu se kolem se a hned si všímám očouzených kamenných zdí. Přemýšlím nad tím, kolikrát se vaření asi nepovedlo a jak velký výbuch to musel být, když napáchal takové škody. Přistupuji k policím s přísadami a zvědavě si je všechny prohlížím. Zajímavě to tady voní. Postupně si připravuji ingredience potřebné k umíchání základního zhušťovadla. Zatím se na nic složitějšího necítím. Přistupuji ke kotlíku a roztápím pod ním. Sbírám odvahu. Cítím strach, ale i nadšení. Je to tady, konečně jsem se dočkala. Teď se mi pod rukama budou dít ta pravá kouzla. Oblékám si pracovní rukavice, kdyby se náhodou něco nepovedlo. Zhluboka se nadechuji a beru do rukou první přísadu. Hrst vlčího trusu vhazuji do kotlíku, přidávám sliz ze slimáka a brambor a sleduji, jak se to všechno dohromady mísí a bublá. Nesmím zapomenout směs zamíchat. Hotovo. A je to tady, osudný moment, kdy zjistím, jestli jsem byla úspěšná. Znovu se zhluboka nadechuji, zavírám oči a počítám do tří. Dodávám si kuráž, zvedám kotlík a smíchaný lektvar slévám do připravené sklenky. Nadšením se mi rozzáří oči a úsměv mám od ucha k uchu. Povedlo se. Lektvar jsem umíchala dobře. Cítím se šťastně. Sice to je jen základ lučby, ale pocit úspěchu je nepopsatelný. Najednou vše potemní a vzpomínka se rozplyne. 

 

S pozdravem

Agnes O´Mary