Zadání semináře
Vyberte si jedno z následujících zadání:
Vypracování
Vážený pane profesore,
jelikož jsem dcera knihovnice a archiváře, vybrala jsem si k vypracování zadání číslo dvě, protože zde si nic vymýšlet nemusím. Vím o SPK od svých rodičů téměř vše.
Doba národního obrození pochopitelně není jen záležitostí mudlovskou. Kromě uvědomění si své náležitosti ke kouzelnické komunitě, každý z nás cítí svou spjatost i s národem ke kterému patří. Není tedy divu, že v době, kdy se prudce zvýšila poptávka po dostupné české literatuře a veřejné knihovny začaly růst, jako slizovky vlnité po dešti, zvedl se i zájem o česky psané knihy pro kouzelníky. Až doposud byly magické knihovny úzce spjaté pouze se školami, nebo magicko-vědeckými institucemi, ale pro obyčejného kouzelníka bez vyššího univerzitního vzdělání bylo velmi obtížné dostat se nejen k odborné, ale i k obyčejné světské literatuře.
Koncem 18. století se usilovalo hlavně o dva směry. Prvním z nich bylo zařazení magických knih do běžně dostupných, do té doby čistě mudlovských, veřejných knihoven. Bohužel docházelo často k nepochopením a omylům ze stran mudlovských knihovníků, kteří tak například vynikající dílo RNDMr. Jana Svatopluka Presla, CScM. „Mimoverbální komunikace s rostlinami“, zařadili mezi pohádky.
Druhým směrem, který bohužel také nevyšel úplně dobře, byla snaha o překlady kouzel a magických formulek do českého jazyka. Nejvýznamnější osobou v tomto směru byla uznávaná odbornice na lektvary Bc.M. Magdaléna Dobromila Rettigová. Provedla mnoho pokusů, aby nakonec zjistila, že tradiční magické formulky, jsou tak úzce spjaté s výchozí latinou, že je nelze přeložit do jiného jazyka, aniž by nezměnily svou podstatu.
V roce 1873 rozhodlo ministerstvo kouzel (tehdy ještě spadající pod Rakouskou monarchii), že kouzelné knihy nelze volně mísit s mudlovskými, a že je potřeba vytvořit vlastní, čistě kouzelnické knihovny.
A tím se konečně dostáváme k Souboru pražských knihovníků (SPK), kteří nechtěli zůstat pod dikcí rakouské strany a rozhodli se vytvořit síť českých magických knihoven. Zakládajících členů spolku bylo dvacet, ale vyjmenuji zde pouze ty nejvýznamnější.
Předsedou spolku byl M.A. Dobromysl Emil Hrobařík, Dc. bývalý student výše zmíněného prof. J. S. Presla, hlavní hybatel a iniciátor celého spolku.
Druhým významným mužem byl Ing. Arch. Theodor Josef Živný, který vytvořil a připojil k již existujícím mudlovským pražským knihovnám zvláštní oddělení, přístupná pouze mágům, kam byly postupně přesunuty všechny magické spisy. Následně tato oddělení propojil pomocí přenašedel. (Propojení přes pohodlnější letaxové sítě vzniklo až téměř o sto let později.)
Třetí osobou je Dr.M. Alexandr Václav Bartoň, který vytvořil archivní databázi všech dostupných knih a propojil ji s databázemi ostatních kouzelnických veřejných knihoven ve světě. A jeho manželka Pavlína Jarmila Bartoňová, rovněž členka Souboru pražských knihovníků, se stala první oficiální knihovnicí a ředitelkou magické sekce hlavní městské pražské knihovny.
SPK funguje dodnes, jen se poněkud rozrostl. V posledních letech se jeho profesionálům podařilo opět propojit pomocí složitých kombinací různých magických postupů, mudlovské knihovny, včetně Knihovny hlavního města Prahy na Mariánském náměstí, Národní knihovny v Klementinu a Památníku národního písemnictví na Strahově s CKK (Centrální kouzelnickou knihovnou) tak, aby si každý mág mohl bez komplikací a nutnosti dvojí administrativy půjčovat mudlovské i kouzelnické knížky zároveň na jednom místě, popřípadě objednávat z jednoho zdroje. Systém se jmenuje Koniáš, propojuje mudlovský internet a tradiční kouzla. Poslední úspěch bylo propojení internetových objednávek a soví pošty. Jedna část systému Koniáš je upravena pro čistě mudlovské potřeby a obsahuje i zabezpečení, aby se kouzelnické knihy omylem nedostaly do rukou neproškolených mudlů.
Současný předseda spolku MagDr. Vítězslav Hanuš, Mn. v nedávném rozhovoru pro Denního věštce mimo jiné pravil: „Magické knihovnictví v současné době zažívá velký boom. Stal se z něj prestižní obor a mám radost, že mnoho mladých kouzelníků, hledá uplatnění právě u nás. SPK takové srdcaře potřebuje. Náš personální odbor vám rád zodpoví všechny dotazy ohledně našich požadavků na studijní obory, který musí uchazeč zvládnout. Vaše sovy jsou u nás vítány…“ (konec citace)
Závěrem: Soubor pražských kouzelníků (SPK) vznikl jako vlastenecký spolek před téměř 150 lety. Jako jeden z mála přečkal všechny historické zvraty kouzelnického i mudlovského světa a přetavil se v solidní společenství profesionálů a milovníků jak odborné literatury, tak literatury určené pro vzdělávání a zábavu široké veřejnosti.
Děkuji za krásnou a inspirativní exkurzi a zajímavý úkol.
Přeji krásný zbytek večera.
Varda Elisabeth Rývorová
