Zadání semináře

Za domácí úkol vypracujte právě jedno zadání:

 

A. Pro malíře

Vymalujte tento obrázek. Nezapomeňte přidat i pořádnou dávku mlhy!

 

B. Pro baristy

Připravte si londýnskou mlhu! Pošlete mi dvě fotografie (ingredience a hotový nápoj) se jmenovkou a datem. Nezapomeňte na jeden palec textu připsat, jak vám nápoj chutnal a jestli jste se s ním už někdy setkali.

 

C. Pro pisatele

Napište povídku na téma „Mlha hustá tak, že by se dala krájet“. Délka alespoň 3,5 palce.

Vypracování

Dobrý den,

posílám svůj pokus o povídku:

 

Byla to výprava, na kterou se Lenny těšila už několik týdnu dopředu. V den D vstala na první zazvonění budíku, což byl takový malý zázrak, protože jinak byla schopná spát až do oběda. Ačkoli vstala brzy, nějakým nedopatřením se stalo, že stejně vůbec nestíhala, a tak na sebe rychle hodila outdoorové oblečení, kvapně vypila hrnek kávy a snídani si musela nechat až do vlaku. Na nádraží dorazila na poslední chvíli, její tři kamarádi na ní už mávali z okénka a neodpustili si posměšky na její pozdní příchod. V omšelém kupéčku shodila ze zad těžký batoh a úlevně se svalila na sedačku. Netrvalo dlouho a vlak se dal za pár minut do pohybu.

Do Starého Smokovce ve Vysokých Tatrách dorazili něco kolem deváté hodiny, takže celodenní horská túra mohla oficiálně začít. Cílem party bylo dostat se k vodopádům Studeného potoka. Trasa k nim, vyznačená turistickými značkami, nebyla nijak náročná, a tak to měl být příjemný výlet. Počasí se zdálo rovněž ideální, bylo příjemné babí léto a na dnešní den nebyly hlášeny žádné přeháňky.

Cesta k vodopádům se táhla příjemnou lesní pěšinou, sluneční paprsky prosvítaly skrz větve stromů, ptáci vesele štěbetali a parta přátel se skvěle bavila. Na společné výlety chodívali už od střední školy, byl to takový jejich zvyk. Čím déle ale kráčeli lesem, všimli si, že se stromovím začala nenápadně šířit mlha, což bylo divné, protože bylo teprve něco málo po poledni. Zpočátku tomu nikdo nevěnoval přílišnou pozornost, ale mlha postupně nabývala na intenzitě a za chvilku byla tak hustá, že by se dala krájet. Party přátel se začala zmocňovat nejistota a strach. Cestu z lesa se nedařilo najít a pro hustou mlhu bylo vidět jen pár kroků před sebe.

V tom to Lenny uslyšela, jasný ženský hlas, který jí k sobě volal. Zněl tak vlídně a přátelsky. Slyšela ho tak zřetelně, jakoby v lese neexistoval žádný jiný zvuk. Snažila se jít za tím líbezným hlasem a úplně zapomněla na své kamarády. Jakoby se jí ten hlas zabydlel v hlavě a omámil smysly. Lenny kráčela neproniknutelnou mlhou aniž věděla kam. Nevnímala, že jí volají její kamarádi. Nevnímala, že se jim každým krokem vzdaluje. Nevnímala, že míří k hluboké rokli, ze které nevede cesta ven. Lenny, které v uších zněl opojný hlas došla na její okraj. Rokle byla natolik hluboká, že nešlo dohlédnout na její dno. Pak Lenny udělala jeden malý krok vpřed, krok, který už nikdy nepůjde vrátit zpět. A pak nastalo ticho a žádný hlas už slyšet nebyl. Mlha najednou pominula a odkryla neštěstí, které způsobila.

Ti mladí lidé bohužel netušili, že vydávat se k vodopádům v období podzimu se stává osudným. V tu dobu tady totiž vládne zlovolná mlha, co se objevuje náhle a bez varování  se svým hlasem vkrádá do mysli lidí, které následně svádí  do propasti smrti. Nikdo nedokáže tento jev vysvětlit. Toto neštěstí je jen jedním z mnoha, tak prosím nechoďte do těchto míst, ať nejste další obětí.

R. É. Day