Zadání domácího úkolu
I tentokrát si můžete vybrat možnost, která vám je nejbližší:
- Napište mi rozhovor, který by mohla vést klasická kniha s e-knihou. Můžou se bavit v podstatě o čemkoli, ale ať to má hlavu a patu. (min. 4 palce)
- Napište Ódu na klasickou knihu (min. 20 veršů)
- Popište mi váš vztah k elektronickým knihám. Máte je rádi? Používáte je? Nebo si myslíte, že jsou zbytečným ohrožením knih klasických?
- Zamyslete se nad výhodami a nevýhodami e-knih. V čem jsou přínosné? Co jim chybí? Přináší jejich existence i nějaká negativa? A jsou podle vás vůbec knihami?
- Nakreslete obrázek, na kterém zachytíte vztah klasické knihy se čtečkou.
Pokud se rozhodnete pro variantu psací, můžete si otázky z bodů 3 a 4 podle libosti nakombinovat, tak, abyste se dostali na min. 3,5 palce textu.
Vypracování
Dobrý den,
vybrala jsem si možnost č. 1
„Takhle přece nehodláš jít ven?“
„Jak?“
„Takhle.“
„Ježííííš. Co ti zase vadí?“
„Co mi vadí? Jak co mi vadí. Mluv se mnou slušně, mladá dámo. Vždyť ti nastydnou obvody.“
„Žííííš, žádný obvody mi nenastydnou. Mě není zima.“
„Jojo. Vám mladým nikdy není zima, ale zánět obvodů je raz dva.“
„Ale já nevím, co bych si na sebe měla brát.“
„Třeba tady tento krásný látkový obal! Plátno, zahřeje, ale není horko. Ochrání desky i hřbet. Ideální do každého počasí kromě deště.“
„Plátěný obal nechci – nikdy na sebe neseženu velikost. Navíc, když už mám mít obal, měl by být voděodolný. Bez toho to nedává smysl.“
„Prosím tebe, snad nejsi z cukru. Když se trošinku namočíš, dáme tě hezky na topení a zase uschneš.“
„Neuschnu. Zkratuju.“
„…???“
„…!!!“7
„…Ta dnešní generace už nic nevydrží.“
„Nemůžu za to, že jsem náchylnější na vodu. To je vývoj, ne osobní preference nebo volba.“
„Ale no tak, miláčku. Vždyť já vím, že za to nemůžeš. A co nějaký nepromokavý obleček? Pořídíme ti jeden.“
„…“
„Copak?“
„Ty mi zase vybereš něco, co se mi nebude líbit!“
„Ale prosím tebe. Tak si ho vyber sama! Ale nebude to překvapení!“
„Když já mám ale ráda překvapení!“
„…tak mi popiš, jaký nepromokavý obleček by se ti líbil.“
„…Mohl by mít lampičku?“
„Lampičku? Na co?“
„No, aby si mohli posvítit!“
„Posvítit na co?“
„Na mě!“
„Tak na tohle určitě nejsi dost stará! Na to, aby si na tebe lidi svítili, máš času dost!“
„Ale mami! Ty tomu vůbec nerozumíš! My máme úplně jiná data životnosti! Co je pro tebe chvíle, je pro mě podstatná část života!“
„To neomlouvá promiskuitu! Nikdo si na tebe svítit nebude!“
„Mami, nic nechápeš, ničemu nerozumíš! Jak budu moct, odstěhuju se od tebe!“
„To se odstěhuj! Ale dokud žiješ pod mojí střechou, tak BEZ LAMPIČKY!“
S pozdravem a přáním krásného dne
Olivia Wines
