Zadání domácího úkolu
Amygdala je jednou z evolučně nejstarších částí mozku a má na starosti naše emoce. Obchází, mrcha, jakékoliv kontrolní mechanismy v šedé kůře. V hodině jsme si říkali o několika postupech, jak vlastní emoce krotit (například metoda STOP). Ale jaké další možnosti máme jako kouzelníci? A Proč bychom u toho neměli používat hůlku?
Vypracování
Kouzelnické krocení emocí
Jako kouzelníci máme jistě spoustu nejrůznějších a rozmanitých možností různě se lišících od těch mudlovských, ač vypadají velmi podobně, možná až takřka stejně. Jen u nás, kouzelníků, je takový výbuch emocí o to nebezpečnější, že můžeme komukoliv ublížit, byť u sebe nemáme v dané chvíli hůlku – i bez ní lze totiž použít magii. A takový výbuch magie založený na výbuchu emocí je vskutku nebezpečný. Ale proč bychom i tak neměli raději mít hůlku, snažíme-li se uklidnit svou vlastní emoční bouři?
- Hůlka = nástroj pro vnější působení
Hůlka slouží k usměrnění a zesílení magie k působení na vnější svět – k sesílání kouzel, proměně předmětů či třeba ovlivňování jiných bytostí. Emoce jsou oproti tomu stav vnitřního působení. Snažit se ovládnout vlastní vnitřní prožitek pomocí nástroje určeného pro vnější akci je jako snažit se spravit bolení hlavy kladivem. - Problematika rychlosti reakce a intenzity magie
Amygdala reaguje okamžitě, na úrovni instinktu. A i ten nejlepší kouzelník nemusí reagovat jakkoli adekvátně, reaguje-li obdobně, tedy na úrovni instinktu. Krom rychlosti (příliš zbrklá reakce při vzteku či strachu vs. pomalá reakce při paralýze strachy) existuje přehnaná reakce při kouzlení (např. vztek při hádce s kamarádkou může způsobit místo “odsunu” kamarádky z cesty a odchodu její razantní odmrštění), případně mnohonásobně nižší či nulový efekt kouzla při váhání během pokusu se ovládat. - Podstata ovládání emocí a budování disciplíny
Cílem ovládání emocí by nemělo být emoce potlačovat nebo je odstranit vnějšími projevy v podobě bezhlavého metání kouzel pod jejich návalem, ale naučit se je vědomě rozpoznat, pochopit a zvládat zevnitř. Neustálé používání hůlky by mohlo vytvořit závislost na hůlce jako vnějším nástroji místo pěstování vnitřní síly a disciplíny mysli. Podobně jako v mudlovském světě je dlouhodobě účinnější naučit se zvládat stres dechovými cvičeními a prací s myslí, než si při každém náznaku stresu vzít prášek, což je srovnatelné s kouzelnickým používáním hůlky.
A když už máme tři hlavní body, proč nepoužívat hůlku při (ne)krocení vlastních emocí. Ale jaké způsoby vlastně máme k dispozici? Napadají mne hned dva způsoby, jednodušší a mnohem náročnější. S dovolením bych začala tím jednodušším.
- Krocení emocí pomocí imaginace
Nejjednodušší způsob, jak své emoce zkrotit ve chvíli, kdy si je uvědomíme, je imaginace, jak se jich zbavujeme. Mám hned několik nápadů.
- Emoční kartografie
- Mapování emocí = kudy se šíří, jak se projevují, jak se navzájem ovlivňují,...
- Pomáhá získat nadhled, když emoce zmapujeme
- Mentální krb
- Představa krbu, v němž spálíme všechny nežádoucí emoce
- Emoční knihovna
- Roztřídění emocí jako knihy do polic v knihovně – co emoce, to kniha na své polici
- Nitrobrana
Jde sice o velice náročné magické umění, které vyžaduje talent a mnoho zkušeností a je potřeba se jej učit pod vedením vskutku velmi zkušených lidí, ale na zkrocení svých emocí jde podle mého názoru mezi nejefektivnější způsoby. Je totiž potřeba umět se odpoutat zejména od těch negativních emocí a vzpomínek, zklidnit a v podstatě si “vyčistit” mysl. Kouzelník musí uzamknout všechny své pocity, myšlenky i vzpomínky uvnitř sebe, aby na nic nemyslel a dokázal se tak ubránit útoku na svou mysl, který známe jako Nitrozpyt. Nemyslím, že by na světě bylo tolik nitrozpytců. že by na nás číhali za každým rohem, ale minimálně pro kontrolu nad svým vnitrem, a potažmo tedy i emocemi, je podle mě vhodné se zkoušet naučit alespoň minimální základy nitrobrany.
Angélica Rodriguez,
1. ročník, Nebelvír
