Soutěže 2167
Výuka 2562
Semináře 878
Nebelvír

Autor: Rebecca Werde
Práce odevzdána: 20. 5. 2025 00:54
Předmět: Psychologie, 2. A
Termín: 7. termín

Zadání domácího úkolu

 Najděte si něco o závislosti na práci a napište mi, co jste se dozvěděli. Pokud někoho s touto závislostí znáte, napište mi o něm a připište, jak byste postupovali, pokud byste ho této závislosti chtěli zbavit.

Vypracování

Dobrý den, madam. 
Děkuji za tento úkol! V rámci mého studia Sociopatologie jsem se na toto téma obzvláště ráda zaměřovala, protože je velice zajímavé. Tak pojďme rovnou do toho:-)

 

Závislosti

Závislosti dělíme na látkové a nelátkové. Látkové jsou například závislosti na psychoaktivních látkách (tj. látka, která jakkoliv ovlivňuje psychickou činnost)- tedy alkohol a drogy. Dále dělíme tyto závislosti na fyzickou závislost, která zapříčiňuje nepříjemné tělesné pocity, jako je třes, pocení, křeče po vysazení nebo prudkém snížení dávky. Psychická závislost je touha po použití látky jako taková. Nelátková závislost pak označuje například gamblerství, workoholismus, kleptomanii apod. 

 

Workoholismus

Nyní si tedy rozebereme workoholismus, tedy nelátkovou závislost na práci. Lidé trpící touto závislostí mají problémy s identitou a nadměrně se ztotožňují s prací. Odvykací těžkosti se projevují většinou nepohodou v situacích, kdy člověk nemůže v dané chvíli pracovat. Stejně jako u ostatních závislostí si jedinec nepřipustí, že trpí závislostí. Workoholismus je deviantní jednání, které však jako jedno zmála je v naší společnosti vnímáno jak negativně, tak i pozitivně. Bohužel. Samozřejmě by rodina a zaměstnavatel měli v případě, že zpozorují jeden z příznaků, nějakým způsobem zakročit. 

Workoholismus a jeho rozvoj dělíme do několika stádií:

  1. Počáteční studium- jedinec myslí velmi často na práci, bere např. směny navíc, tráví nepřiměření množství svého času v práci, má mnoho hodin přesčasů
  2. Střední stádium- sociální život jedince trpí. Workoholik pracuje na úkor své rodiny, ztrácí své vztahy a začíná se to podepisovat na jeho zdraví, především na spánku
  3. Pozdní stadium workoholismu-  narůstají problémy, objevují se bolesti hlavy (např. tenzní, ale i migrény), bolesti zad, hypertenze, žaludeční vředy, mohou se objevovat duševní nemoci, jako deprese, úzkosti apod.

 

Dovolte mi nyní představit typologii závislých jedinců podle Poppelreutera

  1. Typ velikáš- chce získat obdiv a uznání, svou práci povyšuje nad práci ostatních
  2. Typ dobrák- chce být užitečný a proto pracuje- pro dobro všech ostatních
  3. Typ pedant- cení si pořádku a pravidel, má rád disciplínu a není otevřen novým nápadům
  4. Typ rozpolcenec- touží po vztazích s ostatními, ale nedaří se mu to → kompenzuje prací
  5. Typ startér- vrhá se do nových nápadů, ale málokdy je dokončí
  6. Typ bifloš- mentalita žáka školy, který se bojí učitele a vypracovává zadání navíc, aby se mu zalíbil

 

Stejně tak, jako u jiných závislostí má i tato spoustu negativních důsledků a nelze ji brát na lehkou váhu. V důsledku workoholismu jedinec ztrácí své komunikační dovednosti, v práci může být vznětlivý, ztrácí empatii a potlačuje vlastní city, ztrácí pozitivní ladění v životě- dříve humorný člověk se může stát vznětlivým a depresivním. Workoholik si svou závislost nepřipustí a častým průvodním jevem této závislosti je tzv. syndrom vyhoření. Postupně ho tělo začíná zrazovat, neboť není schopen jakékoliv formy relaxace.

 

Osobní zkušenost

Již jsem měla možnost se s takovým typem člověka, který bohužel trpěl závislostí na práci, potkat. Jelikož pracuji ve směnném provozu, tak bral směny navíc, opravdu měl extrémní množství přesčasů. Do práce chodil unavený, protože ho postupně tělo začalo zrazovat- byl ke všemu velice hubený a skoro nejedl, neustále dodával energii tělu jen energetickými nápoji. Jednou bohužel vlivem únavy zkolaboval a zaměstnavatel mu naštěstí nařídil volno. Věřím však, že se najdou i takoví zaměstnanci, kteří by toto rozhodnutí neučinili, naštěstí u nás ve firmě zakročili správně. V případě, že by bylo na mne, abych ho nějak závislosti zbavila, doporučila bych rozhodně, aby zašel k odborníkovi. Je to přeci jen závislost, takže bych ho svěřila do rukou buď adiktologa, případně psychiatra. Naštěstí se můj, teď již bývalý kolega, z této závislosti dostal. Občas stačí varování těla, jako bylo tohle, aby si člověk uvědomil, jak katastrofální následky může jakákoliv závislost mít. V pozdějších stádiích však ani to nemusí nemocného přesvědčit a musí být v rukou odborníků. 

S pozdravem,

Rebecca Werde