Zadání soutěže
Dobrý den!
Máte rádi čtenářské výzvy? Výborně, protože tu pro vás jednu mám!
Každý měsíc bude vycházet soutěž ke čtenářské výzvě od března 2025 do února 2026. Vaším úkolem je podívat se na témata, vybrat knihu, které jednomu z nich odpovídá, přečíst ji, vyfotit, napsat recenzi a poslat mi ji do soutěže. Každý měsíc přitom musíte vybrat jinou knihu a jiné téma.
Témat je celkem 15, můžete tedy vynechat ta, která vám nesednou. Konkrétně je to:
Ve vypracování tedy bude:
1. Název knihy a jméno autora (1 jednotka)
2. Zařazení do kategorie – vybírejte podle obrázku výše (1 jednotka)
3. Jedna fotografie knihy – může být jak fotky knihy fyzické, tak ze čtečky. Pět jednotek za fotografii, pokud se vám ji podaří vyfotit s nějakým uměleckým záměrem, až 8 jednotek. Nezapomeňte na jmenovku a datum!
4. Recenze – nezajímá mě ani tak děj, jako váš názor na knihu. Co vás bavilo? Co ne? Doporučili byste knihu někomu dalšímu? Max. 3 palce, až 6 jednotek. Běda vám, jak bude recenze vygenerovaná AI!
Všechny části jsou povinné! Celkem si můžete přijít až na 16 jednotek.
Těším se na vaše příspěvky!
Vypracování
Zavátý život - Josef Augusta
Kniha povídek
Kniha s pera známého paleontologa doplněná o kresby Zdeňka Buriana (z nichž bral inspiraci například i film Cesta do pravěku) začíná slovy: "Až začneš číst tuto knihu, zapomeň, milý čtenáři, na čas a na svět, který znáš. Zapomeň na oboje, protože ti budu vypravovat události, které se odehrály v závratných hlubinách daleké minulosti, ve zcela jiných světech, než je dnešní." Třiadvacet let před vydáním Jurského parku se u nás objevila kniha líčící svět tak tajuplný a odlišný od toho dnešního, že ve čtenáři vyvolává podobný pocit, jako čtení sci-fi z dalekých planet.
Dílo obsahuje 9 povídek odehrávajících se od druhohor až po dobu kamennou, všechny doprovázeny nádhernými ilustracemi. Kniha se jmenuje podle povídky Zavátý život, která pojednává o oáze, kde žijí Protoceratopsi a Oviraptoři v ne příliš symbiotickém vztahu, ale nakonec zemřou všichni stejně díky společné hrozbě - písečné vichřici. Pro focení jsem si ovšem zvolila první příběh knihy, kde se prolínají životy ještěrů žijících u jezírka. Vyobrazila jsem několik scén z tohoto příběhu (velikosti modelů mi tedy trochu nesedí).
Příběhy jsou psané s velkým důrazem na dávnou faunu i flóru a vykreslují tak čtenáři před očima skutečně fascinující a živé obrazy. Dnes máme o těchto stvořeních zase nové informace (jako například že Oviraptoři se neživili primárně vejci a ta slavná fosilie byla dinosaurovo vlastní hnízdo), nicméně z pohledu paleontologa padesát let nazpátek to jsou vskutku velmi dobře zpracované příběhy s vědeckou přesností. Na můj vkus je v nich trochu moc krutosti a chladnokrevnosti, ale co čekat od příběhů zvířat snažících se v tomto zapomenutém světě přežít...
https://postimg.cc/gallery/1Zd4MCR
