Zadání domácího úkolu
Vyberte si jedno z následujících zadání:
- Jaké další výhody a nevýhody bonzování, které jsme v hodině nezmínili, vás napadají? Alespoň 3 výhody a alespoň 3 nevýhody, úkol ať není kratší než 3 palce.
- Dohledejte ve školních časopisech kvalitní bonzy. V každém z nich (kolejní + DV) najděte alespoň jeden jakkoliv starý bonz a krátce napište, co si o něm myslíte. Úkol by celkově měl mít alespoň 3 palce.
- Alespoň na 16 veršů mi na závěr roku zabásněte o tom, co jste se naučili.
Vypracování
Vážená paní profesorko,
vybrala jsem si na vypracování úkolu zadání č. 2: Dohledání kvalitních bonzů.
A protože každý plátek určitě obsahuje spoustu šťavnatých a dobře okořeněných informací, vybrala jsem ty, které mě nejvíce zaujaly.
Nu a inu, situace na hradě a v přilehlém okolí dokáží být velmi intenzivní, zdá se.
Hezké počtení přeje FuFlo.
Dobrým zdrojem bonzů jsou pochopitelně i psané záznamy, tak proč nezavítat do archivů zdejších novin a nevytáhnout nějaké informace na některé lidi a navrátit jim vzpomínky na dávné, nepříjemné situace, které je mohou pronásledovat i ve spánku?
Z Havraspárského plátku Corvinus Declaratio jsem zabrouzdala k článku: Hradní krize nováčků: „Nejsou smetáčky!“
A musím říci, že by mě ani ve snu nenapadlo, že Havraspárská kolej se bude topit ve fekáliích a ještě této situace prach sprostě využije na dětské práce a vyhlásí soutěž pro 5 nováčků, kteří ještě nemají dostatečně vyvinuté frontální laloky a proto je pro ně kreativní soutěž tvrdou dřinou.
Žlutý Trimeles se jeví jako pozitivní a sluníčkové periodikum, které tuto myšlenku podmiňuje žlutavými stránkami plných infantilních kytiček, ale skrývá jedno hrozné tajemství; jedna studentka již trpí pravděpodobně Alzheimerem.
Z článku Zápisník jednoho dinosaura 2 – Paměť není, co bývala, je naprosto evidentní, že Felicitas Frobisherová již neudrží myšlenku. Tak doufejme, že to je to jediné, co neudrží.
Nebelvírský časopis Lví tlapou jen velmi neochotně poskytuje příležitosti k bonzům, ale přeci jen se mi podařilo zachytit jejich slabinu v podobě šťavnatých řízků, jak je popsáno ve článku Exkurze v redakci aneb Za vším hledej strouhanku. Sarin má nos na jídlo jako lovecký pes. Vtrhne do místnosti, nepozdraví, jen hlásí: "Ehm, žranice.“ Oficiálně první návštěvník redakce, který přišel jen proto, že ucítil Emu. Pardon - jídlo.
Ovšem redakce Hadího krále poskytla v článku "Co vidíme z oken naší kolejky aneb záhada toxických spoďárů", informaci o biologické zbrani hromadného ničení. Spodky byly vystaveny v učebně ve 3. patře jako hororová památka - vstup jen na vlastní nebezpečí. Salazar prý pláče v kryptě. Nicméně sama jsem neměla odvahu si ověřit, zdali v učebně stále jsou. Zdá se, že toxické prostředí vypuzuje jen toxické svinstvo.
A když jsem pátrala v archivu Denního věštce, narazila jsem na článek o výpravě "Bez přilby ani krok". Samozřejmě žádná výprava se neobejde bez dramatu, takže i tady se účastníci dočkali situace jak z pohádky "O veliké řepě", kdy se řepou stala Freya, nechyběl ani dědeček pan Tadäus a babička madam Oresta. Výsledkem byl masivní vodní vír plný odpadků, co poslal výpravu do odpadkového pekla. A to ani nezmiňuju, že výprava v helmách vypadala jako banda trotlů.
Každopádně, jde vidět, že cokoliv se na hradě šustne, tak je poctivě zaznamenáno a že spousta lidí má tendence se hnípat v historii. A to my rádi.
