Zadání domácího úkolu

Sepište báseň na alespoň 30 veršů – téma i formu nechám na vás. Následně ji ovšem rozeberte – jaký rytmus používáte? Jaké rýmové schéma? Jaké jazykové prostředky jste vybírali? Chci, abyste se při psaní zamysleli nad tím, jak báseň píšete, co tím chcete čtenářům ukázat.

Vypracování

Dobrý den, madam Mayo,

 

nejrpve Vám dopřeju můj výtvor v celistvé podobě a pak se vrhneme na rozbor.

 

Persona

Prý je fakt poznat,

že žiju sama

a s kým mluvit nemám,

protože doma

svou zásobu slov

jen tak nevyčerpám.

 

Mluvím moc.... málo,

mám vůbec co říct,

co by za to stálo?

Nikdo se neptá,

povrchní známost

mě nesmírně deptá.

 

Jsem jedna z nich -

těch podivných žen

co ve třiceti

nemají prsten,

přítele s bytem,

a nechtějí děti.

 

Mít vyšší ambice,

bylo by lehčí,

dobrá pracovnice

co nahoru šplhá,

se líp chápe světu,

je další z mnoha.

 

Nemají témata

na která se ptát

za představ hradbou

mě nechtějí znát.

Nečekají mě

když sama jsem sebou.

 

Mluvit či mlčet,

to je oč tu běží

jenže já mám chuť křičet,

když všichni se tváří,

jak mají mě přečtenou

u nás v kanceláři.

 

 

Rozbor

Nejrpve si proberme samotnou strukturu. Většinou píšu čtyřverší, tentokrát se mi ale lépa psalo po šestiverších s tím, že liché sloky mají stejnou strukturu, a sudé sloky mají stejnou strukturu.

 

První, třetí a pátá sloka:

ABCBDC

 

Druhá, čtvrtá a šestá sloka:

ABACDC

 

Moje struktura slabik osciluje mezi 5-7 slabikami. První dvě sloky jsou pravidelné, třetí sloka je kratší a tento rytmus nabourává, čtvrtá sloka má zase nejvíce šestislabičných veršů. Pátá sloka ne nejvíce přibližuje původní struktuře. Poslední sloka má dva sedmislabičné verše.

Je to tedy značně nepravidelné, ale zároveň to funguje. Četla jsem si to nahlas několikrát a testovala přednes.

 

Zkoušela jsem si rozebrat metrum básně a měla jsem s tím opravdu velký problém. Přízvuky na slabikách mě kloužou sem a tam. Přikládám tedy obrázek pokusu o odhalení metra, obávám se ale, že to neslyším správně. A to ani při hlasitém přednesu, ve kterém jsem si musela natrénovat jak tu báseň říct nahlas, aby to znělo dobře. Jinak bych přes ni klopýtala.

V mých rýmech se vyskytuje jen dva bohaté rýmy. Obstojných jsem napočítala 5. Jeden rým bych označila jako dostatečný.

sama - doma

nemám - nevyčerpám

málo - stálo

neptá - deptá

žen - prsten

třiceti - děti

ambice - pracovnice

šplhá - mnoha

ptát - znát

hradbou - sebou

mlčet - křičet

tváří - kanceláři

 

V básni mám jednu inverzi

za představ hradbou

jinak mám tendence používat hromady zájmen, zejména vztažné "co".

Jazykově je to báseň nadmíru suchá a chybí jí vlastně jakékoli tropy, které by ji alespoň trochu okořenily. Vlastně můžeme brát tento verš:

když všichni se tváří

jako hyperbolu.

Na druhou stranu je to pro mě autentické. Nevyžívám se v popisech, většinou se snažím do textů vetknout humor přes jemnou ironii. Vzletné metafory a alegorie mi přijdou v mém podání falešné a patetické.

Neváhala jsem použít jeden verš ze Shakespeara, nicméně profláklost Hamletova "Být, či nebýt" je tedy spíš hříčkou. Moje otázka není filosofická, spíše rétorická. Je jedno, jestli mluvím či mlčím. Výsledek je stejný.