Zadání domácího úkolu
Naše společná pouť je u konce a nadešel čas poslední, závěrečné eseje. Rozhodla jsem se vás pro tentokrát příliš nesvazovat požadavky, a to ani ohledně formy, ani ohledně obsahu vaší eseje.Vypracování
Kolo roku
Inspektor Bertolucci se mírně sehnul, aby prošel pod policejní páskou, kterou mu podržel ve výši ramen jeden z jeho kolegů. Za Bertolucciho zády páska opět poklesla do výše pasu dospělého člověka a oddělila tak místo činu od zvědavých čumilů, kteří rychle přibývali.
„Udělejte něco s tím davem venku na ulici,“ zavrčel Bertolucci na svého podřízeného. Ten přikývl a zmizel v denním světle.
V místnosti byla zatemněná okna, prostor osvětlovaly stovky svící a svíček rozesetých po místnosti. Pokrývaly všechny poličky, nábytek i parkety. Vosk stékal na podlahu v dlouhých útvarech, které připomínaly krápníky.
Bertolucci přikázal zhasnout svíce a roztáhnout závěsy, aby mohl podrobněji prozkoumat mrtvé tělo. Záhy se k němu přidal přivolaný patolog, který právě dorazil na místo.
„Všechny příznaky naznačují smrt způsobenou požitím většího množství jedu, patrně arzénu. Ten se v organismu rozkládá na toxické látky, jejichž přítomnost snadno zjistím při pitvě. Smrt nastala přibližně před šesti až osmi hodinami...“
„Ty svíce tu hořely už když oběť umírala. Podívejte, spodní lem šatů, co má na sobě, a rukáv na pravé ruce má potřísněné voskem,“ všiml si Bertolucci.
„Ano, jistě měla křeče, předtím než ochrnula a zastavilo se jí srdce,“ potvrdil Bertolucciho domněnku patolog. Oba pohlédli na ženu v bílých šatech, která ležela na podlaze. Bertolucci si všiml drobných bílých kvítků, které měla žena vpletené ve vlasech, ale nepřikládal jim nijak velkou váhu.
„Máme totožnost oběti. Mrtvá je Siena Grassi, 26 let, dcera majitelky domu. Ta se psychicky zhroutila a museli jí hospitalizovat,“ hlásil strážmistr svému nadřízenému. Chvíli zaváhal a pak dodal: „A ty lidi tam venku se mi nepodařilo rozehnat. Je to spíš horší.“
„Dobrá,“ povzdychl Bertolucci, „necháme zbytek na lidech z forenzního.“
„Pane, podívejte na tohle!“ přispěchal mladý hubený forenzní technik. „Asi nějaká slaměná ozdoba,“ obracel v ruce slámu spletenou do tvaru kříže, „měli to pověšené nad vchodovými dveřmi.“
„Brighidin kříž,“ vydechl Bertolucci unaveně. „Ten keltský maniak znovu udeřil.“
Bertolucci se vrátil zpět do své kanceláře. Oznámil svůj nález vrchnímu radovi a svolal mimořádnou schůzi pracovní skupiny, která se zabývala dosud nevyřešenými sériovými vraždami.
Pitva potvrdila, že oběť požila ovčí mléko otrávené arzénem. Vrah nezanechal žádné otisky prstů ani jiné stopy.
„Dámy a pánové, myslím, že tu máme další keltský svátek. Imbolc,“ uvedl Bertolucci začátek schůze a podrobněji se rozhovořil o tom, jak vypadalo místo činu. Své domněnky podložil důkazy, které byly vzápětí potvrzeny odborníky na symboly a keltskou kulturu.
„Předpokládáme-li, že se vrah snaží zkompletovat celé keltské kolo roku, má v úmyslu spáchat celkem 8 vražd. Vše nasvědčuje tomu, že příští vraždou bude Yule nebo Samhain, pouze tyto svátky totiž zbývají - a my jim musíme za každou cenu zabránit.“ Inspektor Bertolucci se odmlčel. Prohlédl si tváře přítomných v sále, které ozařovalo světlo odražené od promítacího plátna.
Bertolucci promítal na plátno fotografie z místa činu, u každé vraždy se zastavil a prodiskutoval s přítomnými, zda nenacházejí nějaký skrytý vzorec chování nebo detail, kterého si dříve nevšimli. Všichni se shodli na tom, že vrah vynakládá mimořádnou pozornost oblečení oběti do barev ladících s příslušným keltským svátkem a také, že místo činu pokaždé vyzdobí dekoracemi vlastní výroby. Což naznačuje manuálně zručného domácího kutila. Vrah postupuje metodicky a oběti si pečlivě vybírá.
Když se diskuze zastavila u Imbolcu, jeden z přítomných upozornil na květy ve vlasech. Bertolucci nechal zvětšit detailní snímek, na kterém byly vidět drobné kvítky sněženek.
„Jsou to čerstvé květy, ne umělé. Kde je sehnal v tuto roční dobu? Tady jsou už dávno odkvetlé!“ zvolal Bertolucci a chytil se žhavé stopy. Nechal prověřit všechny floristické potřeby a květinářství. Upozornil také policejní složky v sousedních zemích a sepsal hlášení pro Interpol.
Sněženky do Itálie v současné době dováží pouze mezinárodní firma Floretta, na zvláštní objednávku s dodáním zboží letecky za speciální příplatek. Za poslední měsíc měla pouze dvě objednávky tohoto typu. Jedna byla svatební výzdoba pro mediálního magnáta, který si bral známou modelku. Druhá byla soukromá osoba s trvalým pobytem v Turíně, Lorenzo Gabrielli, 52 let. Gabrielli si tento týden objednal i větší počet dýní bez bližšího upřesnění účelu tohoto nákupu.
Bertolucci okamžitě informoval své nadřízené a podnikl nezbytné kroky k tomu, aby jeho tým získal povolení k prohlídce.
Při domovní razii objevili policisté jasné známky toho, že se jedná o hledaného zločince. Našli parafín na svíčky, nepoužité dekorace a materiál z ostatních vražd a také digitální fotoaparát s fotografiemi z místa činu. Nalezené fotografie podrobně dokumentovaly postup vražd i celkovou stylizaci každé místnosti včetně umístění dekorativních prvků.
Vrah ale nebyl doma, a proto po něm neprodleně vyhlásili celostátní pátrání. Zadržela ho až neapolská policie v automobilu plném samhainových dekorací. Gabrielli se ke zločinům přiznal, i když zprvu zapíral. Bertolucci konfrontoval vraha s jeho vlastními fotografiemi.
Během soudního procesu s Gabriellim vyšlo najevo, že jeho deviantní jednání bylo vedeno iracionální vírou v to, že když zkompletuje celé keltské kolo roku provedením rituálních vražd podle příslušných svátků, otevře se mu v mysli skrytá brána do druidského mysté ria. Prý v něm objevil skoro celou cestu k tomu, jak získat nesmrtelnost.
„Pche, nesmrtelnost,“ odfrkl si Bertolucci, „celé to kolo roku je za námi, díkybohu.“ Odnesl spis Gabrielli do archivu, aby ho tam zařadili mezi vyřešené případy. „Ale že jsem by v jednom kole, to je fakt...“
