Zadání domácího úkolu

Najděte si alespoň 15 objektových fobií a krátce mi popište, čeho se při nich člověk bojí.

Vypracování

Fobie z předmětů

Aichmofobie – strach z ostrých či špičatých předmětů. Člověka, který touto fobií trpí, tak děsí všechno, o co by se mohl píchnout, ať už jsou to injekce, šicí jehly, hřebíky, nože, pera a tužky, konce deštníků nebo třeba trny. Inu, Růženka by mohla vyprávět.

Amatofobie – toto je strach z prachu. Prach představuje nečistotu, nehygienické prostředí, je to možný alergen, mohou v něm být roztoči. Pro další postižené touto fobií prach představuje drobné částečky, které kdysi bývaly součástí něčeho většího a prach je tak pro ně symbolem zániku.

Batmofobie – jedná se o strach ze schodů a schodišť. Nejčastěji mají lidé s touto fobií strach z pádu ze schodů. Pro někoho je pak zvlášť děsivý pohled na šachtu se schodištěm, kde schody tvoří zdánlivě nekonečnou spirálu.

Bibliofobie – jde o strach z knih. U někoho jde o strach z knih, které se zabývají určitým tématem, třeba knihy o čarodějnicích. Například u dyslektiků jde pak o strach spojený s problémy, které jim čtení dělá.

Elektrofobie – toto je strach z elektrických spotřebičů a elektřiny vůbec. Elektřina může člověka snadno zabít a spotřebič může být poškozený, může jít o vadný kus, který začne probíjet, aniž by na první pohled byl problém vidět. U někoho to vede k respektu k elektřině, u někoho k fobii.

Farmakofobie – zde jde o strach z léků. Někoho děsí jejich polykání, další mají strach z možných vedlejších účinků.

Gefyrofobie – jedná se o strach z mostů a projevuje se především u těch starších, které možná už na první pohled nevypadají nejstabilněji. Tito lidé mají zkrátka strach, že se pod nimi most proboří a to by rozhodně nebylo nic hezkého.

Kyberofobie – strach z počítačů. Když uvážím, kde všude dnes počítače jsou, co všechno je jimi ovládáno, celkem chápu, že to může působit až děsivě, zvlášť, když člověk nemá nejmenší tušení, jak fungují.

Megalofobie – jde o strach z velkých předmětů. Myslím si, že na nadměrně velkých předmětech je něco zvláštního. Mám na mysli předměty denní potřeby, které jsou větší, než by měly být a člověk se tak vedle nich cítí trochu jako trpaslík. Mně osobně se to líbí, ale chápu, že ta zvláštnost může být jinému nepříjemná, nebo ho přímo děsit.

Nelofobie – to je strach ze skla. Lidé, kteří touto fobií trpí, obvykle nejvíce děsí křehkost skla a fakt, že se dá snadno rozbít na velice ostré střepy.

Nucleomitufobie – tohle je strach z atomových zbraní. Jistě, jsou extrémně nebezpečné, o tom není sporu, v minulosti pak jimi byli lidé často strašeni a nelze se tak divit, že se u některých vyvinula tato fobie.

Oenofobie – jedná se o strach z vína. Tedy ne z hroznových kuliček, ale z toho alkoholického nápoje. Právě alkohol je obvykle důvodem tohoto strachu, dotyčný zkrátka nechce riskovat, že by se opil, alkohol je ostatně přísně vzato jed.

Rabdofobie – toto je strach z rákosky. Nebo spíše z jakéhokoliv klacku, proutku a jiné tyčky, kterou by mohl být někdo bit. Myslím, že by se to vyjádřit i jako strach z výprasku.

Spektrofobie – jedná se o strach ze zrcadel. Postižený má často pocit, že ho ze zrcadla někdo, nebo něco, pozoruje. To je hodně znepokojivá představa.

Trichofobie – to je strach z vlasů a chlupů. Člověka, který touto fobií trpí neděsí jeho vlastní porost, ale to, že nějaký vlas či chlup bude tam, kde nemá co dělat. Třeba v jídle, na příboru, na sedačce, na oblečení a podobně. Myslím si, že to jsou situace, které nám ostatním přijdou přinejmenším nechutné a nehygienické, takže je docela snadné najít pro tuto fobii pochopení.

 

 

S pozdravem,

Vilja C. Dechant

Havraspár