Soutěže 1936
Výuka 2273
Semináře 765
Hogwarts.cz

Autor: James Watfar
Práce odevzdána: 4. 2. 2014 17:43
Předmět: Fantazírování, 1. A
Termín: 1. termín

Zadání domácího úkolu

Stačí, když si vyberete jednu možnost, ale pokud by někdo byl tak snaživý a chtěl by vypracovat všechny tři body, nebudu v tom bránit,… ba naopak!

1) Napište mi báseň vhodnou k některému z těchto obrázků. Použijte prosím svou fantazii a zkuste se do oné situace na obrázku zahloubat. Alespoň 20 veršů.

*

*


*

**

2) Úkol zadán ve výkladu.

3) Zamyslete se alespoň nad jedním citátem z výkladu.  Minimálně 3 palce při výběru jen této možnosti. Při kombinaci s bodem jedna či dva postačí palce 2.

Vypracování

1)

Přišlo mi nějak líto psát báseň jen na jeden z obrázků. Taky jsem si dlouho nemohl vybrat, který by byl nejlepší. Tak jsem tedy napsal všechny najednou. Stejně to jsou, jak za okamžik uvidíte, všechno výjevy z jedné situace, tak proč je vytrhávat z kontextu a dělit, že ano :))

 

Když víle světla vezme moc,

havraní černá víla Noc,

když světlo před tmou couvá,

když začíná noc dlouhá,

ze světa šramot utíká,

jen hudba do něj proniká,

 

úplněk ušil na míru,

měsíční tóny klavíru,

co provází teď v sametové noci

ten první tanec o půlnoci,

houslové tóny motýlů,

šumění pěny z přílivů.

na nádvoří ze safírů,

 

a pod hvězdami nad tím vším,

v koruně zachvěje se stín,

s plameny na křídlech,

a ledem v perutích,

moudrostí protknutých,

budí se tiší noční ptáci,

když světlo svou moc ztrácí.

 

2)

Byl to opravdu zvláštní a nečekaný okamžik. Na jiném předmětu a v pokročilejším termínu bych si asi představil něco na způsob „Vypnuli světlo, výuka odpadá!“ A pokusil bych se přeskočit spolužáka, abych byl na chodbě co nejdřív a nezdržoval se v užívání volna. Ale u zajímavého a očekávaného předmětu, navíc hned první hodinu, se člověk spíš poleká. Taky to mohlo znamenat konec světa, nebo tak něco.

V každém případě je to strašidelný okamžik. Najednou všude tma, padla z ničeho nic, bez varování. Kdesi v temnotách okolo se ozývá šeptání… a do toho medvěd. Který vzápětí zavrčí jako pes. Je z toho v mžiku úžasný kolotoč zmatku, jedna polekaná představa střídá druhou tak rychle, že se změní v prapodivný vír a fantazie se najednou nemůže soustředit na jediný propracovaný obraz. Spíš se v ní střídají obrazy letmé, bez detailů. Děsivá představa čehosi ve tmě, čehosi zmateného různého, protože se zvíře stačilo z vteřiny na vteřinu proměnit z jedné představy v druhou, ale v každém případě nebezpečného, protože se plíží tiše tmou. Touha natáhnout ruku do chladné tmy a přijít záhadě na kloub. A znovu strach, že bude ruka ve tmě ukousnuta i s tím kloubem. A hned na to zmatení, protože nebezpečné zvíře nekouše. Kdesi kolem to pořád tak tajemně šeptá, hlasy se plíží tmou stejně tiše jako zvíře a protože přicházejí ze všech stran a stejnou černotou jako zvířecí nebezpečí, hlava se nestačí ostražitě otáčet… A najednou bleskne světlo a kousek před vámi sedí rozesmátá vlčice s černým ouškem! Sotva si na ni nebohý student zvykne, promění se v profesorku. S normálním ouškem.

Ještě, že se v tu chvíli sedělo. Nevím jak ostatní, ale já bych mohl z takového strašení a překvapení skoro až omdlít a rozlít všechnu čokoládu.

 

3)

Vybral jsem si druhý citát. Taky proto, že je jeho autor autorem nejpravdivějšího citátu na světě, který je naneštěstí tak pravdivý, že už je strašlivě ohraný. Ale tento slyším poprvé.

Tedy, je to celé vlastně jednoduché. I když se v citátu tvrdí, že jím pokládaná otázka existuje, podle mě ve skutečnosti žádná taková otázka není (a jistě uznáte, že jsem jediný minimálně stejně povolaný jako autor v této věci rozhodnout!). Obě věci jsou významné, protože jedna plodí druhou. Každá fakt, který poznáme, si bere pod svá křídla fantazie a pracuje s ním. Skoro se dá říct, že se fantazie fakty krmí. Není pravda, co se tvrdí, a sice, že fakta zabíjí fantazii. Kdybychom neznali fakta, neměla by fantazie nejen z čeho tvořit, co měnit a přikrášlovat, ale neměla by se ani čeho držet. Neměla by své pletivo, po kterém by se mohla rozběhnout jako složitá popínavá rostlina. Bez faktů by byl člověk jako spisovatel bez první myšlenky své knihy. Fakta jsou inspirací a teprve od nich, na nich nebo kolem nich se může pustit do své úžasné a často dech beroucí hry fantazie. Naopak, bez fantazie by zase nebylo třeba faktů. Byly by hezké, ale k ničemu. Ztratily by účel být potravou fantazie a nechat se jí zmítat v představách a výmyslech.

Citát tedy, zcela správně, neví co z toho je důležitější nejen vědci, ale i obyčejném člověku. A že to ani vědět nemůže, toho je důkazem člověk, který jej vyslovil. Z nejhloupějších nebyl.