Zadání domácího úkolu

Představte si, že jsem vás opravdu poslala na brigádu do obchodu Slug & Jiggers, abyste se přestali štítit nejrůznějších surovin. Jakou práci jste tam dělali? Přehazovali jste trus, nebo odměřovali kapky rosy? Šlo vám to? Nebo vás naopak majitelé nepochválili?
Minimálně 3 palce.

Vypracování

Dobrý den madam,

Nastoupila jsem brigádu v obchodě s kouzelnickými přísadami do lektvarů, pánů Sluga Jiggerse včas, dokonce jsem si radši přivstala. Do Příčné ulice jsem jela záchranným autobusem. Vystoupila jsem před obchodem cca ve 4:00 ráno, byla tma. Chtěla jsem udělat první dobrý dojem, aby věděli, že se na práci u nich těším. Zazvonila jsem. Nic se nedělo, a proto jsem zazvonila ještě asi desetkrát. Z okna se vyklonil pan Jiggers v noční košili a čepičce a něco na mě volal. Některým slovům jsem úplně nerozuměla a ta ostatní byla nějaká zvířátka. Asi už mluvil o ingrediencích, které se měly ten den připravovat. Řekla jsem mu, že jdu na brigádu a že mě posíláte Vy. Přestal křičet a přišel mi otevřít. Mumlal něco o nějaké staré ropuše, co mu prý něco dělá naschvál. Zeptala jsem se, co mu dělá, ale neodpověděl mi. Místo toho mě zavedl k teráriu s žábami a ropuchami, a řekl mi, že budu sbírat ropuší jed. Řekla jsem mu, že jsem si zapomněla rukavice, ale on že prý to je jedině dobře a konečně se usmál. Nakonec to nebude takový protiva, jak vypadal na první dojem. Podal mi skleničku a šel pryč.
Snažila jsem se zjistit, která z těch ropuch je ta stará, co o ní mluvil. Vypadaly všechny stejně. Taky jsem nevěděla, jak mám ten jed sbírat. Pan Jiggers mi nic nevysvětlil. Nakonec jsem na to přišla. Použila jsem svou hůlku a kouzlo *ACCIO ROPUŠÍ JED* a zamířila na jednu ropuchu. Ropucha vylétla z terária přicucla se takovou boulí, co měla za krkem k mojí hůlce, a pak upadla na zem (ropucha, ne ta hůlka) a zalezla pod skříň. Tvářila se při tom dost naštvaně. Na špičce hůlky mi zůstala taková malá průhledná slizová kapička. Nechala jsem ji skápnout do lahvičky a přivolala další ropuchu. Šlo to pomalu a měla jsem teprve půl skleničky, když poslední ropucha došla a odešla pod skříň.
Pan Jiggers se vrátil až když už venku svítalo. Pochválil mě za tu půl skleničku, ale když zjistil, že ropuchy nejsou v teráriu, začal se zlobit. Řekla jsem mu, že jsou v pohodě pod skříní. Odsunul tedy kouzlem skříň na stranu. Jenže tam nebyly žádné ropuchy, ale díra ve zdi. Zvedl mě do vzduchu a začal se mnou třást, jako bych já mohla za to, že mají děravé zdi.
Do toho tam přišel pan Slug, zařval na Jiggerse ať mě pustí, že tahle ingredience je už od patnáctého století zakázaná. Jiggers mě pustil a já si trochu natloukla kostrč. Pan Slug mě odvedl pryč. Vzal mě o patro výš. Ve zdi tam byla taková malá dvířka. Podal mi kotlík a řekl, že mám slít skřítčí nočníčky. Otevřela jsem dvířka. Za nimi byla tma. Začala jsem šátrat rukou vevnitř a něco mě kouslo do prstu. Lekla jsem se a první nočníček jsem převrhla. Skřítčí moč do toho kousnutí dost pálila. Přelila jsem nočníčky do kotlíku, ale všechno se tam nevešlo. Šla jsem hledat další kotlík. Kotlík jsem nenašla, ale došla jsem až do kuchyně a našla velký hliněný korbel. Přelila jsem do něj poslední dva nočníčky.
Pan Slug mě pak vzal do krámku a nechal mě míchat kotlík se skřítčí močí a přisypával do něj nějaké bylinky a vysvětloval mi, že se tam přidávají proti zápachu a že snižují kyselost roztoku. Pan Slug byl na mě moc hodný. Pomohla jsem mu rozbalit velký balík z Austrálie plný pavoučích nožiček. Dostala jsem hromadu papírových sáčků a rozpočítávala jsem nožičky do každého po třech.
Pak jsem slyšela řvát pana Jiggerse z kuchyně. Prý co je to za hnus v jeho krýglu. Vzpomněla jsem si, že jsem tam zapomněla zbytek té skřítčí moči. Pan Slug řekl, že bude možná lepší, když svou brigádu pro dnešek ukončím dřív a odejdu zadním vchodem. Skoro bych řekla že brečel. Měl divně mokré oči a škubala se mu brada. Nenechal mě ani, abych se rozloučila s panem Jiggersem. Slíbil mi, že Vám pošle moje hodnocení a vystrčil mě zadní brankou na ulici.
Brigáda se mi moc líbila a doufám, že se tam do konce studií ještě dostanu.
Přeji krásný den.
Varda Elisabeth Rývorová