Zadání soutěže

[link]

Tento obraz vytvořil Jan Kristofori.

Jistě by se o obrázku dala složit nějaká básnička. Může být o andělích, času, osudu, o čemkoli, co s obrázkem souvisí...

Minimální rozsah 20 veršů.

Vypracování

Sedm pánů

Přišlo k nám sedm pánů,
hledali nějakou dámu.
Zeptala jsem se proč,
prý pro slepičí kvoč.

Vrtá mi to hlavou,
myšlenky mi plavou.
Zjevil se mi nápad,
který do situace zapad´.

Řekla jsem jim čekejte,
zatím něco konejte.
A tak si teda sedli,
svačinu si jedli.

Rychle chvátám do síně,
funím jako při rýmě.
Doprostřed se postavím,
ukloním se a pravím:
„Venku je Ladard,
chce hrát hazard.“

Nečekám a běžím zpátky,
slyším za sebou hádky.
„Cože p.Larard?
a hraje hazard?“

K pánům přiběhnu bez dechu,
lehnu si do mechu.
Koukají na mě jak na vola,
jeden praví „no hola!“

Dech už mám pravidelný,
obličej však rudě pekelný.
Nadechnu a vydechnu,
nakonec si povzdechnu.

„Milý pánové, dámu jste to chtěli?
Však kam se nám to poděly?
Do minuty tu narváno bude,
i dáma tu nějaká pobude.

Pánové vyskočí na nohy,
zatroubí na rohy.
Koukám, koukám co to letí?
To je skoro jak...to smetí.

Za pár vteřin vedle mě hypogryf stojí,
připadám si jako v loji.
„Pánové, proč tu jsou?
Pro co si sem jdou?“

Pánové se usmějí,
odpověď hned mějí.
Letí si pro dámu,
kterou dáme mu.

Podívají se zasněně,
já koukám pořád na ně.
„Víte, my dámu dáme,
oni dovedou nás k bráně,
tam zadáme adresu,
oblékneme se do dresu.
Už nikdy víc sem patřit nebudeme,
do jiného světě jdeme.“

Jakmile to dořekli,
už studenti vedle si klekli.
Čekali hazard a Ladarda,
dočkali se maximálně Medarda.

Hypogryf studentku čapnul,
pryč kvapnul.
To je příběh brány,
která zanechá na dámě rány.