Zadání domácího úkolu
Zadání závěrečné eseje zní: Z deníku pečovatele.
Pro starší a odvážnější z vás je tu možnost vyzkoušet si v rámci eseje péči o malé kouzelníky v praxi a potom sepsat, jak se vám dařilo - jakým výzvám jste čelili a jakým způsobem jste je vyřešili (můžete porovnat pracnost a úspěšnost řešení kouzelnických a mudlovských).
Nebo můžete vyzpovídat kouzelníky ve vašem okolí a z jejich výpovědí sestavit, jak by takový deník pečovatele o malého kouzelníka (či kouzelnici) mohl vypadat.
U čistě písemných vypracování je doporučený rozsah min. 9 palců, pokud zadání pojmete víc tvořivě (např. ho doplníte o obrázkovou dokumentaci), může být samotný text vypracování kratší.
Vypracování
Dobrý den,
takto nějak si představuji deník pečovatele o Malého kouzelníka.
Pondělí:
0:15 - Dnešní první krmení. Asi to kojení vzdám a pořídím si tu samokrmící lahvičku, kterou jsem viděla za výlohou na Příčné. Nebo se zajdu zeptat, jestli by mi někdo očaroval Krasoně tak, aby mu z prsou teklo moje mateřské mléko, abychom se mohli aspoň vystřídat.
1:45 - Dnešní druhé kojení. Aaaagh, jestli to takhle půjde dál, použiju na něj silencio a nechám ho po staru vykřičet.
3:00 - Musím se někde zeptat, jestli ten lektvar sytosti co dávám Eileanovi můžu dát i malému. Třeba by to pak vydržel aspoň do rána!
5:00 - Ať žijí kouzlošminky, tímhle tempem by mě po týdnu nikdo nepoznal. Ale tvrdili, že to nespací a celou-noc-kojící období jednou skončí. Proč je to jednou zatím tak daleko? A co ze mě do té doby zbude?
6:37 - To už bude Krasoň brzy vstávat. Po tomhle kojení mu něco odpumpuji, ať si Malého taky jednou užije a nakrmí. To by mohlo vyjít na... 1-2 hodiny spánku navíc? Než bude muset do práce.
9:00 - Uuu takhle krásně jsem se nevyspala ani nepamatuju. Ale jak to vypadalo v obýváku? Krasoň mi znovu usnul, Malý měl na sobě Silencio a byl aspoň teda v ohrádce (té očarované samozřejmě). Ale tohle si s Krasoněm vyřídím! Naštěstí Malý vypadá relativně spokojeně a pod rouškou Silencia si nevyplakává plíce a hlasivky. Silencio ruším, Malého nechávám dokud je v klidu, a jdu si (samozřejmě na dohled a na doslech) připravit snídani. Tak schválně kolik procent jí dnes stihnu sníst, než se něco po... a je to tady. Malý si vzpomněl že existuju a že potřebuje pozornost. Naštěstí už jsem se naučila wingardium skoro i ze spánku, takže jej dávám i mezi sousty. Jen nevím co vymyslím, až ho přestane bavit vznášet se po místnosti.
10:00 - Čas na přebalení a procházku. To nové očarované spodní prádlo pro děti se opravdu vyplatilo. Možná potom zkusím ještě i ty vychytanější modely, ale už jen to že to nesmrdí a stačí ho měnit jen občas. Měním dvakrát denně. Večer po koupání a ráno po snídani. Naštěstí k němu dali i hygienický samočistič, takže točím dva páry a stále jsou čisté a voňavé. Na procházku jdeme do parku. No, jdeme... Vezeme se kočárkem, pak se nám tam nelíbí, tak jdeme do nosítka. Ať žijí odlehčená nosítka. Dřív jsem měla to obyč neočarované a myslela jsem, že mi to odrovná záda. Takhle mám Malého na hrudi a tolik se nebojím o to, jestli se ještě někdy rovně postavím a jestli mi neupadne všechno.
Došli jsme až na hřiště, kde je nově plocha pro po-čtyřech-lezoucí malé kouzelníky. V těchto chvílích jsem opravdu ráda že bydlíme v kouzelnické komunitě a nemusím chodit na mudlovská hřiště, kde bych si musela všechno hlídat a očarovávat sama. Tady je plocha, kde se mi může Malý batolit a zkoumat, ale všechno je jen realistická iluze. Takže snězené iluzorní kamínky na konci vytřeseme a je to! Jen se bojím že bude zmatený až ho nenechám jíst ty reálné kamínky a větvičky.
12:00 - Čas na oběd. Jedeme - jdeme, resp. neseme se - jedeme a spíme - zpátky domů. Spícího nechávám v chodbě a nastavuji "chůvičku" nebo jak tu svojí alternativu nazývají mudlové. Jdu si uvařit oběd a jsem zas projednou vděčná že nemusím všechno krájet a míchat jako moje mudlovská matka - a že jsem dávala pozor v hodiných domácího kouzlení. Jen to dochucování dospělácké porce pořád nemám vychytané. Myslím poté co odeberu a rozmixuju (ehm.. ona sama se rozmixuje) porci příkrmu pro malého.
13:30 Malý se probouzí a dává si pozdní oběd. Uf, příště musím vyrazit dřív, tenhle rozvrh hodin mi asi moc nevyhovuje. To by bylo bez kouzel kolem špíny! Plác plác a mrkev je úplně všude. Prát bych to nechtěla, to opravdu ne.
14:00 - Snažím se být s Malým na sto procent přítomná. Kdybych nebyla proti zotročování domácích skřítků, možná bych se Krasoně zeptala, jestli se ještě nedají přeci jen někde sehnat. Zkouším s Malým aktivitky a hry pro zdravý rozvoj, ale kdyby u toho nedělal tak roztomilé obličeje, asi by mě to brzy přestalo bavit.
15:00 - Kdy už bude večer, abych se mohla vyspat? Jo a jo, já se stejně nevyspím, no nic...



