Zadání domácího úkolu
Vítejte, studenti, u zadání závěrečné eseje z předmětu Zvěromagie.
Rok zvěromagie máte téměř za sebou a před vámi leží závěrečná esej. Troufám si tvrdit, že hlavu máte teoreticky nabitou informacemi o zvěromagii. Víte, že se svým vnitřním zvířetem jste se už narodili a nijak nezměníte to, v co se budete proměňovat, i když jste na dané zvíře třeba vůbec nepomysleli. Zkrátka přeměna vychází hluboko z vašeho nitra.
Práce bude rozdělena do několika částí. Musíte splnit všechny.
1) Medailonek vnitřního zvířete
Zamyslete se sami nad sebou, využijte poznatků z hodin, projděte si mé komentáře k domácím úkolům, vraťte se k testu (pokud jste ho v rámci mimořádného úkolu v 7. termínu udělali) a pokuste se sestavit medailonek zvířete, které ve vás dříme. Představte mi ho, napište, co máte společného. Vycházejte i z toho, jaké povahy je dané zvíře. Nemusí to být zvíře, které jste mi psali v první hodině... jistě jste ve svém nitru pokročili dál.
(Minimálně na 3p)
2) Nakreslete stopu
Umělecky ztvárněte stopu vašeho vnitřního zvířete. Jestli to propojíte nějak s vaší stopou, či kolem ní napíšete nějaká hesla, co vás spojují. Kreativitě se meze nekladou. Nechci vidět jen jednoduchou namalovanou stopu na papíře... (Vypracování této části by mělo mít hodnotu minimálně 3p úkolu.)
3) Pozorování okolí
Víte moc dobře, že v okolí kouzelníků, ale i mudlů se to hemží všemožnými tvory. Vaším úkolem bude vyfotit minimálně 4 různá zvířata, o kterých se domníváte, že by mohlo jít o přeměněné zvěromágy. Proč si to myslíte? Mají někde nějaký specifický znak?
Chci vidět 4 fotky s identifikátorem - jméno, datum pořízení. Následně mi každou fotku okomentujte, proč si myslíte, že jde o zvěromágy, jaký znak jste u nich našli.
Těším se na vaši práci,
s pozdravem a přáním krásného dne,
Kim
Vypracování
Dobrý den,
zasílám vypracování závěrečné eseje:
část I.
RYS IBERSKÝ
Tato středně velká kočkovitá šelma je rovněž známá jako rys pardálový nebo rys španělský a je typickým predátorem Španělska, konkrétně Pyrenejského neboli Iberského poloostrova. Zde rys iberský původně obýval rozlehlé oblasti, ale v důsledku úbytku přirozeného prostředí a snížení populace je jeho teritorium nyní mnohem menší, přibližně o rozloze 10–20 km². Vyhovují mu horské lesy s dostatkem křovin a vegetace, kde se může ukrývat, stejně tak ale i otevřené prostory vhodné k lovu.
Den obvykle tráví odpočinkem v úkrytu a aktivní se stává za rozbřesku, soumraku či v noci, kdy se vydává na lov. Svou kořist, kterou tvoří převážně králíci a jiní drobní savci, napadá ze zálohy a usmrcuje ji kousnutím do šíje.
Páření probíhá nejčastěji v únoru a březnu, přičemž se rodí zhruba 1–3 mláďata.
Co se týče povahy, rys iberský je výrazně samotářský a plachý, proto se snaží vyhýbat konfliktům. Tiše se plíží krajinou a maskuje se, aby zůstal neviděný a skrytý. Je velmi trpělivý, protože dokáže dlouho vyčkávat na svou kořist, kterou pak uloví s naprostou přesností. Je rovněž silně teritoriální a na svém území nesnese cizí jedince. Se svým druhem se setkává pouze v období páření. Samice je přitom velmi starostlivá a svým mláďatům naprosto oddaná. Druh rysa iberského je velmi silně vázán ke konkrétnímu přírodnímu prostředí a druhu kořisti, tím pádem těžce snáší změny svého okolního prostředí. Tyto změny se na něm mohou negativně podepsat a ovlivnit jeho kvalitu života. Možná právě proto patří mezi nejohroženější kočkovité šelmy na světě, což zapříčinil zejména úbytek přirozeného prostředí, pokles dostupné potravy a pytláctví.
A proč jsem si vybrala právě rysa iberského? Přiznám se, že by mě vůbec nenapadl, ale dala jsem na Váš komentář k jednomu z domácích úkolů a po přečtení jeho charakteristiky jsem si řekla, že je to skvělá volba pro mé vnitřní zvíře, protože toho máme společného víc než dost.
Existuje několik druhů rysů, ale vybrala jsem si iberského, protože se vyskytuje ve slunném Španělsku, které mám i já moc ráda a několikrát jsem měla možnost tuto zemi navštívit.
Naším dalším společným znakem je aktivita, protože i mně samotné přijde, že největším přívalem energie oplývám brzy ráno a v noci. Odpočinek je i mou oblíbenou aktivitou a dokážu si představit takto strávený den.
Velice podobní jsme si i v povaze. Jsem introvert, který potřebuje čas, než si někoho pustí k tělu. Nejsem velkou vodou, co se přižene do místnosti a hned o ní každý ví. Zpočátku jsem obezřetná, tichá a jen pozoruji okolí, stejně jako rys, který také tiše našlapuje. I já jsem občas samotář a potřebuji svůj vlastní prostor, do kterého nikdo nezavítá. Když se cítím přehlcená lidmi a světem okolo, utíkám do ticha. A aby toho nebylo málo, ani já nemám ráda změny – jsou pro mě poměrně stresové a delší dobu mi trvá, než si na ně zvyknu, což umí život taky trochu zkomplikovat.
Celkově je mi kočičí energie velmi sympatická. Kočky jsou zkrátka osobnosti, v nichž dřímá velká dávka tajemnosti a určité nepřístupnosti, která může někdy až trochu děsit. Myslím, že rys iberský je dokonalé zvíře pro mou přeměnu.
část II.
Stopa
Barevná stopa rysa iberského se sice může zdát jednoduše nakreslená, ale osobně mám jednoduchost občas ráda, protože v ní vyniká určitá čistota a přehlednost. Baví mě kreslit barevné šmouhy a stříkance, což doufám kresbu oživuje a dodává jí alespoň trochu kočičí divokosti.
část III.
Pozorování okolí
Tato kočka je jistojistě zvěromágem, protože jí pozoruji již delší dobu a všimla jsem si jejího vybraného chování, které se musela naučit někde ve vyšší společnosti. Často jídává vybrané pokrmy a nad „obyčejnými“ granulemi se doslova ofrňuje. Také je patrné její tmavé „mourování“- pruhy na krku a předních tlapkách, které vypadají jako stopy po špercích, které jen potvrzují fakt, že tato kočka je z vybrané společnosti.
Na této fotografii vidíme žlutou berušku, což je beruška východní, která je původem z Asie. Tato beruška na mě doslova nalítla na procházce, což už je samo o sobě podezřelé, proto jsem přesvědčená, že se jedná o zvěromága, který mě chtěl možná nenápadně sledovat nebo odposlouchávat. Všimla jsem si trošku tmavého zbarvení na pravé polovině zad, což by mohlo být identifikačním znakem.
Na této fotografii máme dalšího hmyzího zástupce, který již několik dní a možná i týdnů nenápadně obývá mou domácnost. Tady jsem ho zrovna zastihla schovaného u okna v koupelně, kde mě, nedej Merlin, možná odposlouchává. Znakem by mohla být výrazně tmavá hlava a tmavý znak na zádech.
Na poslední fotografii máme kohouta, který si nechává říkat Seňor Alberto. Vede svůj slepičí gang a je neohroženým králem celé zahrady. Výrazným znakem je světlé pírko na jeho jinak smaragdově zeleném peří, což by mohlo naznačovat, že se jedná o zvěromága.
Ruby Élise Day



