Zadání semináře
Jako úkol si můžete vybrat jednu ze tří možností:
1. Upečte si Krojsanty doma s tím, že ve vypracování bude foto z průběhu pečení a pak hotových krojsantů. Připište mi také alespoň na 0,5 palce, jak vám pečení šlo a jak vám Krojsanty chutnali! Nezapomeňte na jmenovku a datum.
2. Nakreslete jak by vypadal kroj Santy. Pozor, tím se nemyslí jeho červený vánoční oblek, ale opravdový tradiční kroj! Fotky po vás chci dvě, z průběhu kreslení a poté hotového obrázku. Opět připojte jmenovku a datum.
3. Napište příběh na alespoň 5 palců o tom, jak paní Clausová pekla Krojsanty v kroji svého manžela (opět nemyslím ten červený obleček).
Vypracování
Krásný den, madam Sju,
ač jsem strašně, strašně, strašně moc chtěla péct, tak mi to nakonec okolnosti moc nedovolily. Snad tedy nebude vadit, když se Vás pokusím potěšit psaným slovem (ale ty krojsanty si určitě někdy upeču! :) )
Jak je to s Vánocemi, to ví každý. Každý ví, že hodné děti dostanou dárečky, zatímco ty zlé nemusí dostat nic. V každé zemi je oním dárečkovým poslem někdo jiný. U nás Ježíšek, v Rusku Děda mráz a v Americe je to Santa Claus. Ten má obzvláště napilno, protože Spojené státy mají dětí hodně a Santa Claus je musí dokázat všechny v jeden večer navštívit. Ale všechno není jenom o tom jednom Štědrém večeru. Aby se Štědrý večer, tak jak jej známe, vůbec mohl uskutečnit, předchází tomu měsíce příprav. Santa Claus si celý rok musí vést evidenci hodných a zlých činů dětí. A elfové mezitím vyrábějí dárečky. Snaží se vyslechnout dětská přání a vyrobit jim dárečky na míru. Někdy to jde lépe, někdy hůře. Jistě si dovedete představit, kolik elfů je k takové práci vůbec potřeba! Dá se říct, že je jich plná Santova vesnice! Co je ale nejnáročnější ze všeho nejvíc, je strava! Zkuste si na severním pólu, kde nic neroste, krmit tolik hladových krků! A tak se jich tradičně ujímá paní Clausová. Krásná a milá dáma, která je ještě hodnější než sám Santa. Denně elfům vyváří a peče, aby měli večer co smlsnout. Jídla se snaží obměňovat, aby bříška elfů byla vždy spokojená, v noci se jim pak hezky spalo a ráno se budili odpočatí do další práce. V průběhu několika posledních let se však v Santově vesnici rozvinula jistá tradice. Vzniklo to jednoho dne, kdy jeden z elfů, který byl na víkend u rodičů, básnil o krojsantech. Malých zatočených kouscích pečiva, která se na jazyku jenom rozplynou. Povídal o tom pořád a pořád, že o krojsantech brzy věděli všichni a všichni je toužili ochutnat. Stejně tak paní Clausová. A to by to nebyla ona, kdyby se nepokusila přání elfů vyslyšet. Vyrazila do světa a hledala správné recepty. Když se péct krojsanty ve světe obstojně naučila, vrátila se na severní pól a nadšeně je chtěla elfům upéct. Toho dne nikdo z elfů nepracoval. Všichni byli tak natěšení na krojsanty, že nedokázali myslet na nic jiného. A tak se všichni sešli u paní Clausové a pozorovali ji u pečení. Paní Clausová měla ze společnosti radost, ale přišlo jí moc nudné před všemi elfy péct ve své zástěře. A v tu chvíli ji napadlo, že by působilo mnohem slavnostněji, kdyby pekla v kroji svého manžela. A tak také učinila. Oblékla si bohaté zdobené kalhoty, všechny krajky a šlojířky, ze kterých kroj sestával, halenu se zvonovými rukávy a vstoupila do kuchyně. Elfové začali jásat. A potěšená paní Clausová začala péct. Panovala skvělá nálada, elfové pomáhali, klábosením si všichni vyplňovali čekání během překládání a když bylo upečeno, všichni společně se na krojsanty vrhli. Vyprávěli si u toho vtipy a příběhy a bylo jim kouzelně. A tak vznikla tradice, kterou nyní opakují každý rok přesně týden před Štědrým dnem. Paní Clausová peče krojsanty v kroji Santy a všem je u toho hezky!
Moc děkuji za seminář a receptík. Určitě pak dám vědět, jak se povedlo ;)
Mějte se krásně!
Enola Gatito
