Zadání domácího úkolu
Vítám vás u prvního domácího úkolu! Má dvě části, obě jsou povinné:
- Vlastními slovy vysvětlete, o co se jedná (nemusíte odborně, ale tak, aby to pochopilo dítě nebo kamarád věci neznalý) - stačí si vybrat 3 z následujících pojmů:
- doslov
- hlavní titul
- impresum
- kapitálek
- patitul
- signet
- tiráž
- vakát
- V druhé části máte na výběr z následujících možností:
- Co, podle vás, dělá knihu knihou? Otázky, na které v rámci tohoto zamyšlení můžete (ale nemusíte) odpovědět, jsou např.: Kde, podle vás, leží hranice mezi tím, co kniha je a co kniha už/ještě není? Máte nějakou svou oblíbenou definici knihy, nebo dokonce umíte vytvořit definici vlastní? A jak je to s e-knihami a audioknihami? (3 palce min.)
- Představte si, že spoluvytváříte učebnici věnovanou knihám a máte přispět do kapitoly, která ponese název Anatomie knihy. Zpracování nechávám na vás – můžete nakreslit obrázek s názornou ilustrací, nafotit několik fotek zachycujících jednotlivé části knihy a přidat k nim krátký komentář, nebo sepsat text (3 palce min.), který by se do kapitoly s tímto názvem hodil.
- Zkuste odhalit tajemství knižních vazeb. Jak se dělí? Čím jsou charakteristické? Jaká krycí jména používají? A jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Výsledky svého výzkumu mi sepište na min. 3 palce.
Nezapomeňte připsat, jak se vám dařilo v hodině (stačí stručně, viz výklad).
Vypracování
1. Vysvětlení vlastními slovy
doslov - Pár slov ke knize na konce, nicméně nemá to žádnou souvislost s příběhem, týká se to té "technické stránky", jako jsou detaily konkrétního vydání, překladu a podobně.
hlavní titul - To je plné jméno knihy, které je na samostatné stránce knihy, nejčastěji je někde na začátku, na jedné z prvních stránek. Kromě jména knihy (plného) a případně i podtitulu je tam uveden i autor.
impresum - Tohle jsou technické informace na začátku knihy. Obvykle je na druhé stránce a určitě tam bude informace o copyrightu a ISBN kód knihy.
kapitálek - Jedná se o tkanivo, které je vlepené mezi blok listů a hřbet knihy, aby to vypadalo hezky - je to vlastně ozdoba. Kniha by se bez něj nerozpadla, ani by nedržela pohromadě hůř, ale vypadá s ním lépe.
patitul - Tuto stránku nejčastěji najdeme hned před hlavním titulem a bývá na ní titul knihy
signet - Je to úplně první stránka knihy a nejčastěji je na ní znak nakladatelství.
tiráž - Jde o technické údaje o knize a dozvíme se zde tak, které nakladatelství ji vydalo, kdy, kdo přesně ji redigoval, prováděl korektury, přeložil atd. Tedy podrobnější informace, než poskytuje impresum. Tiráž je nejčastěji na poslední stránce knihy.
vakát - Prázdná stránka, žádný text, obrázky, prostě nic a může být kdekoliv v knize.
2. Co dělá knihu knihou?
Když jsem byla dítě, přišlo mi tohle jako jedna neskutečně jednoduchá otázka. V knize se dá číst (i když je plná obrázků či fotek, nějaký ten popisek se sem tam najde), má desky a má tolik listů, že je musí držet vazba a nesmí se do ní kreslit ani psát.
Vedle toho noviny žádné desky nemají a jsou jen poskládané, takže nejsou kniha. Časopis někdy má obálku z tvrdšího papíru a má tak přísně vzato desky, ale listů má tolik, že je stačí secvaknout svorkami, aby časopis držel pohromadě a tudíž není kniha (= nemá vazbu). Všemožné manuály, návody a tak podobně jsou buď složené, nebo secvaknuté, takže nejsou kniha. Učebnice do školy mohou mít desky i vazbu, ale často se do nich smí kreslit či psát, takže to nejsou knihy. Leporelo apod. pro děti je často bez písmen, jen obrázky, a je tvrdé celé, takže to opět není kniha. Všelijaké zápisníky, památníky atd. mají desky i vazbu, ale píše a kreslí se do nich, takže to kniha není.
Takhle bych s tím ve svých zhruba 8 letech byla hotová a bylo by mi divné, proč se vůbec ptáte na něco tak jasného a očividného.
Jakožto dospělá si ale nejsem jistá, že by to takhle jasně a černobíle šlo aplikovat vždy a na všechno. Myslím, že po té fyzické, hmatatelné stránce, by má dětská definice knihy asi mohla fungovat. Jenže podle mě je kniha víc než jen předmět.
Kniha je také příběh nebo sdělení, či jejich soubor, které někdo napsal a je úplně jedno, jestli to psal v počítači, propiskou na papír nebo jakkoliv jinak. Určitě by totiž nebylo správné tvrdit, že kniha = příběh, protože jsou tu všemožné encyklopedie, naučené publikace, kuchařky, literatura faktu, lyrická poezie, kroniky, životopisy, cestopisy nebo knihy, v nichž se nám autor snaží sdělit to, co sám považuje za dobrou radu do života. V těch žádný příběh být nemusí, mohou to být soubory informací nebo myšlenek, v případě poezie pocitů. A pořád jsou to knihy.
Co tedy spojuje román, kuchařku, encyklopedii a sbírku lyrických básní? Někdo si dal tu práci, aby to dal všechno dohromady. Je úplně jedno, jestli "to" jsou 250 receptů, v nichž figuruje cuketa, příběh o mořských vílách, detailní informace o atentátu na prezidenta Kennedyho, či jestli někdo sepsal své myšlenky, které mu pomohly vypořádat se se ztrátou svého syna a teď by touto cestou rád podal pomocnou ruku těm, kterým rovněž zemřelo dítě.
A nehraje roli ani to, jestli to ten někdo napsal, nebo nadiktoval. Pak si ten někdo mohl dát práci, aby všechny své nahrávky prošel a zeditoval, aby vyházel všechna "ehm", kašlání atd. a aktuálně je to třináct hodin mluveného slova. Stejně tak je knihou i e-kniha, kterou někdo napsal v počítači, odeslal do nakladatelství elektronickou cestou a tam ho vydali pouze jako e-book, takže tato kniha nikdy nebyla vytištěna, nikdy nebyla hmatatelnou, fyzickou knihou.
Definovat knihu jakožto předmět je snadné. Ale kniha je podle mě víc než jen soubor stránek v pevné vazbě, protože nejde o tu věc, kterou můžu vzít do ruky a potěžkat ji. To je jen jedna z možností, jak knihu zaznamenat, aby ji mohli číst další lidé. Knihu knihou dělá její obsah.
Na hodině jsem si vedla následovně:
Dva body jsem tedy v nejmenším netušila. Prohodila jsem desky knihy s potahem a knižní blok jsem pojmenovala špatně, respektive jsem nevěděla, že se mu takhle říká. Určitě to není nejlepší výsledek, s jakým jste se kdy setkala, ale pár bodů jsem uměla správně pojmenovat, takže ze sebe mám dobrý pocit.
S pozdravem,
Vilja C. Dechant
Havraspár
