Zadání semináře
Vyberte si prosím jedno zadání:
1) Psaní: Napište mi minimálně 3 palce o tom, jak jste hráli se svým spolužákem v hodině Kloboučku, hop! Kdo vyhrál? Kam nejdál odletěl klobouček? Co se stalo legračního? Vztekal ses u hry nebo sis jí užíval? Pište, co vás napadne.
2) Fotící: Máte doma klobouky? A mohla bych je vidět? Vyfoťte mi sbírku klobouků, čepic, kšiltovek... nějak pěkně je naaranžujte. Za jednu velkou hromadu klobouků a čepic, jedničku skutečně nečekejte. Nezapomeňte na cedulku se jménem a aktuálním datem.
3) Hra: Zahrajte si hru a doložte mi vaši VÝHRU kouzlem printscreen. Na printu chci vidět JMÉNO (jde nastavit na začátku hry) a DATUM (systémový dole vpravo postačí)!
Tudy ke hře: Katapult
Děkuji a těším se na vaše vypracování,
Kim
Vypracování
Hezký den Kim,
Aneb o tom, jak jsme poztráceli kloboučky...
Hned jak jsem viděla své spolužáky, věděla jsem, že to bude mela. Do dvojice jsem si losla slečnu Faye Sages a slečna měla asi tak skvělou mušku jako důchodce bez brýlí. No zkrátka dost špatnou. Ale! Pozor. Byla velmi soutěživá a byla ochotná vyzkoušet vyhrát všemi dostupnými i nedostupnými způsoby, všimla jsem si, že zprvu se snažila podvádět, když jsem se nedívala, ale srdce ji to nedovolilo to dotáhnout do konce. Následně však zjistila, že když odpaluje kloboučky jakoukoliv částí těla než prstem, míří přesněji. Brzy tak odpalovala loktem, nosem, pěstí i kolenem a já hleděla jak puk. Mé jasné vedení náhle bylo rapidně ohroženo a náš zapisovač ve formě Martínka na mě vyvíjel opravdu velký nátlak. Mno. Mám pocit, že slečna Fejka si to začala řádně užívat, já jsem byla zpocená až na zadní části těla. A to nejsem soutěživá. Začala jsem také tedy používat náhodné odpaly. Jenomže v mém podání to dopadlo tak, že kloboučky odletěly... no kdo ví kam, kloboučky už jsme nenašly. Doufám, že pro tebe tato sada hry neměla nějakou citovou hodnotu, ale abych tě Kimí uklidnila, se slečnou se tomu smějeme dodnes. Mimochodem mám pocit, že jeden klobouček jsem zahlédla na Ošetřovně, mám pocit, že ty kloboučky jsou kouzelné a mají nožičky, neboť nechápu, jak jinak by se tam dostaly. Ve finále si nejsem stoprocentně jistá, kdo vyhrál, neboť v zápalu hry nám se slečnou uniklo, že pan Martínek to v půlce vzdal s tím, že si jde dát svačinovou přestávku. Každopádně jsme se bavily královsky a o tom by doufám hry měly být. Výhra je pro každého s prominutím blba, ale užít si to? To už je něco speciálního.
Hezký MDŽ a díky za seminář!
S pozdravem
Amanda Wright
