Zadání soutěže
Abyste procvičili svou kreativitu, schopnost magické orientace a výtvarné vyjadřovací schopnosti, budu po vás chtít následující: Dobře si prohlédněte tuto kouzelnickou hůl:
HŮL
Úkol je prostý - nakreslete mi čaroděje od hlavy až k patě, jemuž by takováto hůl mohla náležet. Nechci tedy jen kdejakého tuctového fousáče, ale čaroděje, v jehož hávu/výrazu/doplňcích/aj. budou znát prvky z hole tak, aby se k sobě s holí hodil.
K dílu můžete připsat i krátké povídání na max. 3 palce o tom, co je čaroděj zač, čím se vyznačuje a tak dále.
Hodně štěstí!
Vypracování
Dobré odpoledne! Tady tedy máte malou kresbičku: [link]
Zachycuje čaroděje severních lesů, které se nacházejí daleko za těmi bradavickými (občas nějaký bylinkářský outsider mluví o školním výletě do těchto oblastí, ale dle tělesného založení spolužáků nejspíš chápete, proč tahle bujná příroda není tak atraktivní jako cukrátka v Prasinkách). Jsou to lesy charakteristické vysokými divokými porosty a spoustou nevlídné a nebezpečné zvěře, a tak jsou tamní kouzelničtí obyvatelé spíše opředeni legendami než skutečně empiricky podloženi. Tak či tak se povídá, že se zde na výsokých místech kdysi stavěly dřevěné kláštery a že ty tam prý vykukují dodnes. Jejich prostředí uprostřed rozmanité přírody nabízí skutečnou oázu harmonie a klidu, jaká z pochopitelného důvodu láká kouzelníky po celém světě.
Ti první, kteří prastará místa v našem novém věku objevili, se rozhodli jich využít pouze k meditacím a klidnému studiu, avšak jak se toto skromné společenství postupně rozrůstalo, přidávaly se ke cvíčení ducha také zkoušky těla. Z kroužku přátel se najednou stal řád opředený řadou tajemství, která však jen přidávala k roušce jisté prestiže tradované okolo kouzelníků obývajících severní porosty. Ačkoli se z počátku místo jednoho z největších kouzelnických řádů historie vůbec netajila, jakmile s časem přibývala jeho sláva a snaha mnohých adeptů zcela nevhodného temperamentu se zde včlenit, muselo být umístění brzy skryto. Informace se pak předávaly už jen mezi vyvolenými a dodnes proto nevíme, zde se jedná jen o babské povídačky, či je možno dřevěné kláštery i s takto oděnými kouzelnými stále najít.
