Zadání soutěže

Zdravím,

 

měla jsem jednou takhle dlouhou chvíli, a tak mě napadlo, jak se asi cítí básníkovo ucho, když musí věčně poslouchat básníka drmolit, slavnostně recitovat, bežně mluvit… No, zkrátka slyší všechno, to dobré i zlé.

 

Co po vás chci: Napište báseň, která bude mít přesně 20 veršů, z pohledu básníkova ucha. Nabízím vám 10 jednotek.

Vypracování

Dobrý den, madam,
posílám báseň.

Kladívko a kovadlinka,
sem tam mírná kudrlinka,
třmínek a hle, tu je šnek,
jeden by si možná řek',
že si vyšel do světa
kovář nebo klempíř snad,
tomu se však musím smát
– je to totiž poeta.

Jeho ucho leccos slyší:
pro ostatní pískot myší,
pro něj tisíc klarinetů,
pro ostatní hrůzné skřeky,
pro něj vzdechy dámských retů
a takhle to trvá věky.

A všechny ty zvláštní vjemy
do slov potom naváže
– pokud má dost kuráže,
okouzlí tím sličné ženy,
anebo vyhraje strach
a na básně sedá prach.