Zadání soutěže
Osud, něco, co je opředeno tajemnou aurou a zahaleno do mlhy tak husté, že by se dala krájet. U mudlů se často rozléhá rčení, které tvrdí, že svůj osud si řídíme sami. Ale jak?! A hlavně kde?! Existuje nějaké hlavní řídící centrum našeho osudu? A pokud ano, jak se tam dostaneme?
Já bych to ráda věděla, přeci jen, už potřebuju převzít vládu nad svým životem a proto vás poprosím o:
1) Úvahu na téma: Osud a jak ho řídit? (Nějaký návod by se mi hodil!)
2) Nakreslete/navrhněte mapu, kterak se dostat do řídícího centra osudu, jelikož návod by mi byl k ničemu, kdybych nenašla místo určené, že ano.
Nepovinně: Kdo bude chtít větší odměnu, může mi ještě zpracovat svou představu osudového řídícího centra. Tedy jeho podobu.
Vypracování
Nejprve, pokud mi dovolíte, krátké povídání na mudlovské úrovní. Rozhodla jsem se, že tuto soutěž vezmu právě z těchto dvou protipólů, protože i když souhlasím s tím, co nyní budu psát z "mudlovské" stránky, a i přesto že se to v celém mé vypracování bude odrážet, chtěla jsem na skutečnost osudovou poukázat z jedné mudlovské rozpravy, se kterou bych Vás nyní ráda seznámila. Na pergamenu. Kam také jistě patří. Jako naše vzpomínky, pokud nejsou uschovány ve své podobě, v naší hlavě nebo v lahvičkách připravené pro myslnáky.
[link]
*
K tomuto bych ještě ráda dodala několik slov. Víte, myslím, že svůj osud z tohoto pohledu rozhodování můžeme ještě řídit ze sebe samotného, stačí pouze proniknout dále. A Vy jisté víte, co to je. Ano, naše nevědomí. Jistě jste o těchto psychologických věcech slyšela a jde o to, že naše nevědomí (opravdu laicky vysvětleno, nějaký psycholog by mi ukousl právě hlavu) v sobě obsahuje informace skutečně nevědomé, které se dále můžou větvit. V takovém nevědomí stejně probíhají psychické procesy, které ovlivňují celou naši osobnost a naše poznání v tomto je z hlediska neúplné a do značné hloubky. Nechci se tady pouštět do odborných věcí, to ne. Jen bych chtěla poukázat na skutečnost, že pokud se Vám podaří více proniknout do svého nevědomí, můžete zdaleka více chápat více věcí, souvislostí, ale nejen Vašich, ale též okolních, které Vám právě možná pomohou řídit Vaše rozhodnutí a Váš osud. Můžete poté lépe předvídat jisté okolnosti. Jen patrné zůstává, že ne každému se to může zcela povést. Ale jde to. Prvním takovým krokem už může být to, že když například ucítíte nějakou vůni a uvědomíte, že jste ji již cítila a přesně si vybavíte onu situaci, jste již dále. V základě jde o to, nahlížet na své činy a rozhodnutí ze shora, jako nezávislý pozorovatel, zdali víte, jak to myslím. Můžete tak dojít dalších kroků a tím možná lépe chápat sebe, svá rozhodnutí a... Svůj osud.
*
Chtěla jsem na tuto skutečnost a vyslovenou Vaší otázku poukázat též z tohoto pohledu a věřím, že se snad v takové věci příliš nemýlím... Uvidíme. Nicméně. Svět kouzel a magie, ve kterém jsme, nabízí mnohem více volné ruky, umíme totiž čarovat... Oddat se fantasii, která může být pravdivá, kdo ví. A proto má druhá část celého vypracování, která už se nebude tolik odrážet na faktech, nýbrž bude také trochu snový, i když některé myšlenky si samozřejmě v základu zachovám, bez toho by to nešlo.
**
Proto nyní další pergameny s jistým textem a návodem, jak do takového řídícího centra osudu skutečně dostat. A abyste nebyla zcela překvapena, na celé toto putování na Vás čeká průvodce, ale uvidíte sama, že ani nejde tak o návod, jako abyste sama v tom nalezla smysl návodu, který by se Vám zamlouval.
http://www.2i.cz/7cac1c36e5
*
http://www.2i.cz/29f94963b0
*
http://www.2i.cz/0bdb6b4192
**
Nyní již samotná mapa. Myslím, že ona hlavní věc k ní již byla řečena. A nechci do toho motat další věci. Protože prostota je též jednou z důležitých okolností. Jen Vám podotýkám, že planetky nejsou popsány záměrně. Možná, že by se to někomu nelíbilo. Možná dokonce Vám, ale mám ráda takové věci, které těm druhým umožňují vlastní dedukci a vzhled, vzpomínky, imaginaci... Cokoliv. Třeba si pod nimi sama samotná něco představíte. Kdo ví, osud?
http://www.2i.cz/eaca7a5083
*
A tady také přidáván onu část, která má představovat osudové řídící centrum. Víte, jsem si jistá, že Vám hodně lidí zašle opravdu krásné fantazijní výtvory a do nich také pozve, ale chtěla jsem se držet něčeho jiného. Něčeho, co by to skutečně mohlo být a něčeho, co považuje za bránu do duše. Je to oko. Vaše samotné oko. Tedy na obrázku ne úplně, ale jde o to, že by tam mělo být Vaše vlastní oko. Protože se domnívám, že právě oko, brána, kterou vidíme i neviděné, kterou vidíme radost a kterou také bolest. Ale také možnosti situace, které nám právě také okem pronikají buď do duše nebo mysli, kdy poté rozebíráme možnosti našeho osudu, nebo také rozhodnutí. Oko. Důležitá naše součást. V každém okamžiku. Vidíme. I když vidět někdy nechceme, tak jako náš úděl a osud... Ale někdy zase ano. Alespoň jednou. Každý. Ale řekněte sama, není pro nás naše vlastní oko také osudem, našich genů? A není též zdrojem krásné fantasie, pokud hovoříme o duhovce? Věřím, že ano.
http://www.2i.cz/c8e85872a1
**
A nyní slova. Která úplně znehodnotí to, co jsem se celou dobu snažila říci. Protože i tuto podobu osud může mít. Nemusíme ho nikdy spatřit, můžeme mít pocit, že jsme celé dny převrácení. Že jen sedíme v koutě a sami si uvnitř užíráme orgány. Pomalu, ale velice se plazíme zpátky k životu, po podlaze, která je celá pokrytá krví. Temnotou. Jsme bledí a od této chvíle. Nevěříme. I to je osud. Tohle celé. A cokoliv. Každá věc má svůj osud. I umírání. I bolest. I extáze. I hvězdy. I obloha. Vše. Proto Vám na závěr povím jediné. Kdyby celé mé vypracování vypadalo až moc pozitivně, věřte, že má. Ale věřte, že také tuším, jaká je druhá strana osudu. Kdy nemůžeme dýchat a přichází čas opovržení, který stejně jednoho dne skončí. Jako tahle věta, jako den, jako my, jako planeta. I v tom je krása osudu. I kdyby už nic, víme, co nás čeká. Konec. A kdo ví, co přichází po něm, skutečně začátek? I kdyby to mělo být cokoliv. Vím, že jsem tohle chtěla a musela říci, i kdyby se to sem nehodilo...
*
Děkuji Vám moc za tuto soutěž, bylo mi ctí, se ji pokusit vypracovat. Vskutku. :)
A mějte hezkého dne.
M. M. Enigmatic
