Zadání domácího úkolu

Abyste mi ukázali, že kouzlo ovládáte, tak mi vyfoťte svůj sovinec (udělejte to tak, aby vlevo bylo vidět vaše jméno a někde i čas a datum pořízení) v momentě, kdy bude plný sovích exkrementů a pak mi ho vyfoťte prázdný. Fotku (print) přiložte k úkolu.

Pokud se vám nepodaří zastihnout plný sovinec, tak pošlete alespoň částečně zašpiněný. Ovšem ti, co pošlou sovinec plný, tak budou mít určitě výhodu!

 

Dále jste si určitě všimli magíků na úklid právě sovích exkrementů. Napište mi úvahu v délce alespoň dva palce o tom, co by se dalo podniknout s 300 kusy sovích exkrementů, když už je máme všichni nasbírat.

Vypracování

Co by se dalo podniknout s 300 kusy sovích exkrementů? Velmi zajímavá otázka, nad kterou jsem si lámal hlavu nejeden den a nejednu noc, až mě pak najednou z ničeho nic napadlo, co takhle využití v kulinářství. A ono skutečně, kouzelnické kulinářství nabízí několik možností, jak využít sovích exkrementů. Jako zkušený kuchař jsem věděl, kde informace o tom, do jakého receptu exkrementy patří, najdu. Zašel jsem tedy do školní knihovny a oddělení s kuchařkami, recepty a kulinářskými kouzly bylo to pravé. Popadl jsem první svazek knihy, který jsem uviděl a měl štěstí. Bobkošky – to je můj vítěz. Bobkošky jsou tradiční kouzelnické jídlo, jimiž se vítala v kouzelnických vesnicích už kdysi dávno honosná návštěva. A tak jsem si tedy opsal na pergamen recept, který byl velmi jednoduchý a vydal se do sovince pro pár hovínek. Když jsem si je tak nabíral do kolejního váčku, co mé oko nespatřilo. Zelený soví exkrement. Ten musel být můj! A tak jsem si ho i společně s několika dalšími odnesl do hradní kuchyně a pustil se do práce. Soví hovínka jsem vyválel na špagáty, zhruba půl hodiny nechal oschnout na suchém místě a potom za pomoci pánve a trochu skřítčí moči v ní jsem se pustil do smažení. A mezitím, co Bobkošky na pánvi zlátly, já si připravoval již zálivku, která se skládá z usušených chlupů z Nundu, trochu vody získané z vyždímání Ďasovcových prstů a malé flakonky naplněné šťávou z plodů Ďáblova osidla. Jakmile byly Bobkošky pěkně zlaté, naservíroval jsem je elegantně na talíř, zalil připravenou zálivkou, ozdobil čerstvě utrženou bylinkou a nakonec ještě posypal drobně nakrájeným vylisovaným srdcem Bludničky a dílo bylo na světě. I takhle by se tedy dalo využít oněch tři sta kusů sovích exkrementů. To by bylo Bobkošek!