Zadání domácího úkolu
Ach a je to tady. Ten největší krok k úspěšnému zakončení – závěrečná esej!
Do ruky se ti dostal jedinečný fragment starého pergamenu s neviditelným inkoustem. Po vyřčení kouzla se text zobrazí a ty jenom žasneš, co vše se na něm ukrývá.
Vaším úkolem v rámci eseje je:
1) Vytvořit si útržek papíru s fragmentem vybraného starého písma. V této části úkolu tedy odevzdáte kousek papírku s textem (text musí být tvořen aspoň 5 větami vybraným písmem) – zašlete fotografii s podpisem.
2) V druhé části eseje napište překlad z útržku papíru se kterým pracujete.
3) Na 7 palců sepište jakýsi deník jak se snažíte text rozluštit.
Pro splnění eseje je nutné vypracovat všechny body.
Přeji hodně síly.
Vypracování
Dobrý den,
1 - viz přílohy
2 - překlad
vezmi desatero kapek tekutiny nejmocnejsiz samce draciho a s opatrnosti nakapejz je do vody teploty kdy v paru se meniz michejz po smeru rucicek hodinovych necht rozpustiz se v vode a zvolna teplotu sniz na tuz jiz telo lidske plne zdravi opanujez pridejz listuv tri korene hadihoz a kvetu dvou cernobylu susenych v mistnosti temne
nechejz jich promisiti nez lektvar tvuj barvy mesice nabudez pote vlejz zejdliku plneho o pulnoci sebranehoz a ctyrikrate rychle zamichejz ve dmeru opacnem (druhem) nez prve minut desatero v klidu ponechejz a pridejz v sledu rzchlemz sedmero... ek o... barvy nabudez... pripravz... odlejz... v lahvicky drive k tomu pripravenez tekuta sila temnot hotova jest
lektvar ten... pouze ten ...ivati s... kdo srdce...
Jedné noci jsem tak bloumala hradem, protože jsem nemohla spát...teda, co? Nic jsem neřekla. Procházela jsem se po chodbách jako obvykle a najednou jsem spatřila chodbu, kterou jsem dřív nezahlídla. Vešla jsem do ní (aby taky ne, jsem známá tím, že jsem rebelka), hůlku v pohotovosti, naštěstí tam nikdo nebyl.
Prozkoumávala jsem chodbu a objevila staré, omšelé dveře pokryté pavučinami. Otřásla jsem se a hned jsem rozsvítila světlo z hůlky a kontrolovala, jestli u mně neleze nějakej pavouk. Čistícím kouzlem jsem dveře zbavila pavučin a teprve po důkladné kontrole jsem se odvážila k nim přijít. Něčím mě přitahovaly. Měly na sobě zbytky starodávných rytin.
Snažila jsem se dveře otevřít, ale byly zamčené. Nepomohlo mi Alohomora ani další pokročilá kouzla na odemčení dveří, takže jsem byla zklamaná. Většinou se mi daří do zamčených místností nebo skříní, přihrádek a dalších prostorů dostat. Nevěřila byste, kolik se v prostorách naší školy nachází bubáků.
Sklesle jsem sklonila hlavu a chystala se poraženě odejít, ale v tom jsem si všimla, že za sochou vedle dveří něco trčí. Samozřejmě to přitáhlo moji pozornost a přepla jsem se opět do slídícího módu. Opatrně jsem z malé škvíry vytáhla dva kusy starého pergamenu. Byl docela poškozený, místy v něm byly díry, jinak jej zdobila spousta tmavých míst. Bylo vidět, že už toho má za sebou chudák hodně. Z druhého zbyl jen cár. Samozřejmě jsem pergamen zabavila, přece jen tam asi neležel jen tak.
Vrátila jsem se na kolej, naštěstí se to tentokrát obešlo bez nachytání některým z profesorů, jako již mnohokrát. V ložnici jsem si zatáhla závěsy kolem postele a rožla hůlku. Zkoumala jsem pergamen ze všech stran a snažila se něco najít, ale bez výsledku. pak mě napadlo použít odhalovací kouzlo, které má zviditelnit text psaný neviditelným inkoustem.
Hurá, povedlo se. Na pergamenu se začala rýsovat zpráva. Moje radost poklesla, když jsem zaregistrovala nějaké podivné znaky místo textu. Schovala jsem pergamen a šla jsem spát, byla jsem už notně unavená. Určitě bylo už po čtvrté ráno.
Dopoledne jsem vstala dost unavená. Naštěstí už nemám výuku, protože jsem sedmák a OVCE zkoušku jsem již odevzdala, tak jsem šla do kuchyně vyžebrat od skřítků něco k jídlu. Snídaně už v síni nebyla, což bylo logický, když bylo kolem desáté. Po jídle jsem šla zpět na kolej, kde nikdo jiný nebyl a v ložnici jsem si vzala pergameny a notýsek, abych si mohla zapisovat svoje pokroky.
Hezky jsem si stránku nadepsala názvem tajemný pergamen a zakoukala se víc do pergamenů. Bylo mi jasný, že to nějakou dobu potrvá, než zjistím, o co jde. Proto přibyl další zápis:
3 - deník
Den první
Zírám na text a snažím se něco vyčíst. Hele, to vypadá jako runa! A další. Vypíšu si je.
Hagalaz, Gebo.
Pak tu jsou runy, ale pootočené nebo trochu jiné.
Kenaz, Algiz, ale bez spodní čárky, a taky otočená vzhůru nohama bez té čárky, Naudiz, akorát čárka, která škrká svislou čárku je posunutá, otočená Inguz.
Ostatní znaky runy nejsou. Zkusím jiný futharky a futhorky. Knihovna! Jde se pátrat.
Je večer. Jsem unavená. Jdu spát.
Den druhý
Během noci mě napadlo, že něco podobného jsem už někde viděla. Je ráno, pergamen držím v ruce. Kdy jsem to jen viděla? A kde? Jde se opět do knihovny. Stará písma, abecedy napříč věky... Sakra, na to, že je to školní knihovna určená ke studiu toho, co ve výkladech nestihlo být řečeno a máme si tak doplňovat vzdělání, tak tam těch knih zrovna moc není. Nic se těm znakům nepodobá.
Výlet ke skřítkům, oběd jsem trávila v knihovně. Během jídla přemýšlím. Kde jsem něco takovýho mohla vidět?Začínám litovat, že mám v zápiskách z hodin takovej binec. No ale někam se formace na famfr trénink kreslit musí. A náčrty nových manévrů. A když nejsou už potřeba, šup s nima do koše.
Začnu se ptát na zápisky zmijozelských spolužáků, ale nic. Jsou na tom podobně. Musím hledat jinde.
Potkala jsem Nebelvírku, co se dá dělat. Kráva! Odsekla, že Zmijákům nepomáhá. Ten její škodolibej úsměv. Jen ať si poleží na ošetřovně.
Odpoledne a večer čas nemám. Plnění Kagíku, psaní soutěží a dvouhodinový trénink na hřišti...
Dneska už to nedám. Usínám ve stoje.
Den třetí
Já to rozluštím. Chainlessovi se nikdy nevzdávají a já teprve ne! Pravdy se dopátrám! Převrátila jsem svoje věci vzhůru nohama. Pokoj vypadá jako po výbuchu. Usnula jsem se třema hodně zmačkanýma a od inkoustu potřísněnýma pergamenama v ruce ležíc v pořádné hromadě věcí. Bylo to vyčerpávající. Najednou křik spolužačky, která ječí, ať ten bordel okamžitě uklidím. Málem ji uřknu.
Celý odpoledne uklízím. Do pergamenů koukám až večer. Usínám s příjemným pocitem a hrdostí, že už vím jak na to. Hned dva ze zápisů jsou hodně podobný jak popsaný pergamen. Zítra se bude luštit.
Den čtvrtý
Napětím ani nedospím. Hned v posteli porovnávám písma. Pergamen s andělským písmem. No, docela podobný, ale není to ono. Jen dost podobný. Hodím ho pod postel a beru do ruky další. Jooo! To je ono! Tohle hledám celou dobu! Písmo malachim!
Beru notýsek a začínám luštit. Ty díry a ztmavlý místa jsou dost nečitelný.
Čtu nadpis: ...ekutá síla temnot. To je určitě Tekutá síla temnot. To zní hustě, a podtržítko tvořené hadem, boží!
Dychtivě louskám další text. Ze začátku to jde fajn. Občas chybí nějaký písmeno, ale to domyslím.
vezmi desatero kapek tekutiny nejmocnejsiz samce draciho a s opatrnosti nakapejz je do vody teploty kd_ v paru se meniz míchejz po smeru rucicek hodinovych necht rozpustiz se v vode a zvolna teplotu sniz na tuz, jiz telo lidske plne zdravi opanujez pridej listuv tri korene hadihoz a kvetu dvou cernobylu susenych v mistnosti temne
To je temnej letvar! Zajásám. Následuje pěkný, zachovalý pruh, jen slabý šmouhy a dobře by se překládalo, kdyby tam nebyla jen kresba kotlíku s květy asfodelu. A hele, to je ten černobýl ze zápisu. Chňapnu po Atlasu bylin lékouzelníkům prospěšných od Gerty Grassové a hledám hadí kořen. Fíha, ona je to Bistorta officinalis, kterou mám v mnoha exemplářích v kumbálu mezi lektvarovýma přísadama.
Budu pokračovat zítra, musím letět na trénink.
Den pátý
Druhá část a další pergamen jsou opravdu oříšek. Samá díra, tmavá šmouha. Luštím aspoň, co zbylo.
neche____ch promisiti nez lektvar t_____y mesice nabudez pote v____dliku ctvrtiny ____taru z _____ vcel divokychz z_ vlady s____utnika _asehoz tva___ plneh______ůlnoci sebranehoz a ctyri_____e rychle zamichejz ve smer_____m nez prve minut desa______klidu ponechejz a pridej____edu rychlemz sedmero... ek o... barvy nabudez... pravz...lejz..... v lahvicky drive.... omu pripravenez tekuta .... temnot hotova jest
Lektvar ten ..... pouze ten....ivati s...kdo srdce...
Po tolika lusteni jsem vycerpana. Dneska uz vic nezvladnu.
Den šestý
Je odpoledne. Beru notýsek. Zkusím přepsat text.
Vezmi desatero kapek tekutiny nejmocnějšíž samce dračího a s opatrností nakapejž je do vody teploty, kdy v páru se měníž. Míchejž po směru ručiček hodinových nechť rozpustíž se v vodě a zvolna teplotu sniž na tuž, jíž tělo lidské plné zdraví opanujež. Přidejž listů tří kořene hadíhož a květů dvou černobýlu sušených v místnosti temné.
To je zatím jasný.
Vroucí voda
10 kapek dračí krve
zamíchat po směru
snížit teplotu na lidskou
3 listy bistorty
2 sušené (v temnu) květy asfodelu
A jé, teď domyslet slova dál.
Nechejž jich promísiti, než lektvar t(vůj? barv?)y měsíce nabudež. Poté v(lej? lejž?) žejdlíku čtvrtiny nektaru z .... včel divokýchž (možná to bude z plástu) za vlády souputníka našehož tvaru plného o? nebo v? půlnoci sebranéhož a čtyřikráte rychle zamíchejž ve směru (opačném? duhém?) než prve. Minut desatero v klidu ponechejž a přidejž v sledu rychlémž sedmero...(kapek?nožek?)ek o...barvy nabudež. Připravž... odlejž... v lahvičky dříve k tomu připravenéž. Tekutá síla temnot hotova jest.
Lektvar ten... pouze ten... ivati s... kdo srdce....
počkej než bude bílý jak měsíc
přidej čtvrt žejdlíku medu divokých včel sebraného o půlnoci
4x zamíchat proti směru
10 minut nechej
Přidej rychle po sobě 7 ???
počkej do ??? barvy
připrav???
slij
Co se dalo, jsem přeložila, ale víc nesvedu. Ach jo, a tak dobře to vypadalo.
Den sedmý
V noci jsem se vyplížila a dostala se do Knihovny s omezeným přístupem, jako vždy. Ať jsem pátrala sebevíc (jedna kniha mě málem ukousla ruku), nenašla jsem ho nikde.
Moje pátrání končí.
Přeji kouzelný den,
Hope
