Zadání soutěže

Na Příčné ulici nalezneme obchody různé od oblečení přes kotlíky všech velikostí až po soví krmení, ale je tam opravdu vše, co byste uvítali?
To je otázka, která mě nedávno napadla a po vás bych chtěla, abyste mi napsali, co vám osobně na Příčné ulici chybí.

Co po vás tedy chci?
Vymyslete si vlastní obchod, po kterém byste toužili a napište mi, jak se obchod jmenuje, kdo v něm prodává, co se v něm prodává, proč byste uvítali zrovna tento obchod… atd.

Vymyslet můžete pouze JEDEN obchod, přeci jen má to být obchod vašich snů, a kdyby jich mělo být více, už by neměl takové kouzlo.

NEPOVINNĚ:
1)    Můžete přidat obrázek, který by zachytil atmosféru obchodu. (Obrázek pošlete se svým podpisem či iniciály)
2)    Vytvořte propagační leták, který upozorňuje na otevření vašeho nového obchodu a láká kouzelníky k nákupu ve vašem obchodě.

Vypracování

Dnes dopoledne je na Příčné ulici obzvlášť velký ruch. Prosluněnými ulicemi se to hemží mladými kouzelníky a čarodějkami, kterým se ve zbrusu nových kotlících houpají všemožné učebnice - od prvních ročníků Přeměňování až po Dějiny mudlů pro páťáky. Když procházíš kolem Gringotta, všimneš si, že i tam je za skly vstupních dveří přeplněno. Za bílou budovou už jsou však úzké uličky méně rušné a chodníky před krámkem, jenž se objevil přímo před tebou, jsou dokonce téměř vylidněné. V klidném stinném koutku tu stojí malý dům opatřený štítkem U Cetky a Kreativce a hned jakmile přistoupíš blíž, kromě levandulového aroma tahnoucího se ze dveří tě upoutá cedulka s veršovaným nápisem, umístěná přímo nad nimi:

 

Elegáni, parádnice,

šátky, košíky i svíce,

dárky, knížky, pohlednice,

plátna, barvy, tužky, štětce

látky, mašle na kytice

krabičky i truhlice

to všechno, i mnohem více

máme U Cetky a Kreativce!

Jakmile otevřeš dveře krámku a ozve se jemné zacinkáni, zahltí tě celá spoušť barev a romanitých tvarů. Na první pohled působí malý prostor obchůdku jako jedno velké skladiště (takový trochu kolejní kumbál) lemované poličkami po okraj plnými nejrůznějšími lahvičkami, krabičkami či truhličkami. Dokonce i z trámů u stropu občas visí nějaký ten kus látky či krajky, avšak dohromady působí ta spoušť cetek a tretek jakýmsi inpirativním dojmem, a všudypřítomná vůně svíček z vyšších polic místu dotváří příjemnou atmosféru uměleckého doupěte.

 

(obrázek ve větším rozlišení: http://fc08.deviantart.net/fs70/f/2014/075/0/8/dream_shop_illustration_by_grenia-d7aezbi.jpg )

 

Jak tak bloumáš mezi stolky, regály a poličkami pokrytými rozmanitými předměty a zvědavě některé z nich bereš do rukou, vyleká tě vlídný hlas staré ženy, div že neupustíš zdobenou keramickou misku na letaxový prášek.

 

"Mohu vám nějak pomoci, slečno?" optá se paní, zjevně majitelka obchůdku, jež se zjevila za tebou.

"Nene, děkuji," odpovídáš s nervózním úsměvem, zatímco si prohlížíš její pestrobarevné šaty a krajkami lemovaný klobouk. "Vy jste nejspíš majitelka tohoto krámku, viďte?"

"Dalo by se to tak říci," odpoví paní s úsměvem, zatímco do rukou bere z blízkého stojanu květovaný šátek. "Ve skutečnosti jsme tento krámek založily společně se sestrou, která je kouzelnice."

Příliš se ti nepodaří skrýt udivený výraz nad poslední poznámkou - vždyť se přece nacházíme na Příčné ulici, nejproslulejšího nákupního bulváru všech kouzelníků - a tak napůl-majitelka spěšně reaguje: "Ano, nejspíš dumáte správným směrem, já jsem totiž mudla, či jak nám to říkáte... a abych pravdu řekla, já v tomhle označení zrovna zalíbení nenacházím... inu zkrátka nejsem kouzelnické krve. Je to takové zvláštní, otevřít si napůl mudlovský krámek mezi kouzelníky, viďte, ale popravdě to byla vlastně sestra, které nápad spojit mudlovskou a kouzelnickou zálibu v cetkách přišel skvělý," pokřčí rameny, "a udělaly jsme si to tu vlastně tak nějak samy pro sebe, jako bychom žily v úplně jiném světě než tam venku!" zasměje se a ováže si květovaný šátek kolem krku.

"To je ale skutečně skvělý nápad," vykoktáš ze sebe, zatímco zaujatě sleduješ počínání mudlovské majitelky.

"No, přinejmenším se dá říct, že i přes ten bordel tady máme stálé a nadšené zákazníky. A teď už vás nebudu rušit a všechno si to tu sama prohlédněte, třeba budete jedním z nich... a pokud ne, tak nás snad alespoň nepomluvíte! Kdybyste cokoli potřebovala, budu tam vzadu," zadrmolí paní a vzápětí zmizí za rohem.

 

Ještě dlouhou chvíli nasáváš atmosféru tohoto zvláštního krámku a pomalu chápeš, proč se sem zákazníci vraceji. Mít o trochu více srpců v kapsách než obvykle, dalo by se tu utratit celé jmění už jen za ty kouzelné deníčky v hladkých kožených vazbách či ornamenty zdobené kovové násadky na hůlky. A tak s cinknutím opouštíš krámek do náhle ostrého světla Příčné ulice, avšak s jistotou, že sem zavítáš ještě mnohokrát.