Zadání domácího úkolu

Vypracování

Ročníková esej – Kouzelnický zeměpis
Lily Angelina Johnsonová

Dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak vlastně cestovku pojmenuju, protože v poslední době na mě Múza docela kašle a nějaký schopný nápad mi podstrčí jenom občas. Nakonec jsem ale jednoduše vyšla ze své přezdívky LAJka. LAJ totiž může znamenat i něco jiného, než jenom celé moje jméno, ale dá se na to vymyslet i název cestovní kanceláře. Vydejte se se mnou aspoň v mých myšlenkách, kdy stavím vzdušné zámky, či spíš vzdušnou kouzlocestovku, do cizích zemí.

Vítejte u prvních myšlenkových tahů cestovní agentury LAJka, Lilyina Agentura kouzloJeždění, slečno! [link]

*

Místa, kam by měla moje cestovka vozit, jsou jasná, všechny moje srdcovky. Island, Norsko, Švédsko, Finsko, Velká Británie. Každá země má něco, čím si mě získala, proč mi stojí za obdiv. Island pro horké prameny, kouzelnická muzea a školu, kde se učí, jak rybařit po mudlovsku a kouzelnicku, což mě fascinuje – chytání kouzelnických ryb pomocí hůlky je prostě úžasné a nechápu to. Norsko pro svoje fjordy, kde mají chrámy vodní lidé, a pro spoustu různých rezervací s kouzelnými tvory. Švédsko pro rozlehlé lesy s kentaury, kteří nejsou tak nepříjemní jako třeba britští nebo ti v Zapovězeném lese a pro krásné ubytování, nemluvě o těch mnoha kouzelnických vesnicích na severu. Finsko pro ten zvláštní jazyk, spoustu úchvatných jezer a ty roztomilé chajdy. A Velká Británie proto, že je, konkrétněji pro kouzelnické zámky, velká sídla, původní bradavickou školu a to, jak je vtipné, že tam mudlové jezdí vlevo, nemluvě o Londýně.

*

Místa by byla, teď konkrétnější věc, a tou je ubytování. Vždycky se někde musí bydlet, to je jasné, aspoň pokud člověk necestuje s testrálem, k čemuž se taky dostanu. Já osobně mám ráda buď malé kouzelnické hotýlky, kde ubytují najednou maximálně třicítku lidí a dokáží tam naprosto dokonale vařit místní speciality. Většinou bývají někde na samotě, ale připojené k letaxové síti, proto se z nich dá snadno dostat do civilizace a ani nejsou zas tolik drahé, maximálně něco kolem galeonu za týden bez stravy, s jídlem pak zhruba dvakrát tolik. Druhá možnost je pak ubytování přímo v nějaké rodině nebo pronájem domku, to už je sice o něco dražší, ale na druhou stranu je výhoda, že když člověk najde opravdu dobré místo, je dost velká pravděpodobnost, že se tam bude rád vracet, tak jsme s rodiči jezdívali k jedné paní v Rakousku, skvěle vařila a byli jsme tam asi čtyři roky po sobě. No a pak je ještě třetí možnost, tu nemám zrovna v lásce, ale zase je levná – jednoduše si zaplatit místo v kempu, půjčit si kouzelnický stan, naučit se spoustu kouzel proti mudlům, aby jim nepřišel divný a hurá stanovat. I to je možnost, ale to mi přijde moc bezdomovecké, proto tuto možnost budu nabízet jenom pro opravdové zájemce, větší důraz kladu spíš na to ubtování v hotýlku nebo u někoho v domku, to je třeba ve Švédsku krása, a co teprve ve Finsku v nějakém srubu u jezera!

*

Už jsem nakousla tu přepravu, to je taky důležitá součást. Jednou kategorií zájezdů by bylo obyčejné cestování, tou druhou cestování s testrálem, na což mě poslední hodinu Testrálologie přivedla madam Bete. Jde o to, že kouzelník se skamarádí s testrálem, na to by asi bylo nejdřív i nějaké školení a když by prokázal, že ho ovládá, bylo by mu dovoleno letět. Cestovka by měla mít několik ochočených testrálů, jsou to neuvěřitelná zvířata, co se cestování týče, stačí jim vlastně jenom říct, kam chceme letět (v rámci zmínených zemí, ale myslím, že nejpoužívanější by asi byli pouze do oblasti jižní Anglie, protože ostatní země jsou trochu studené) a oni letí, aniž bychom museli vědět, kde přesně to je, když letíme třeba na koštěti. Testrál je navíc takové ubytování s sebou, protože se dá spát pod jeho křídlem (i to by byla součást školení) a vůbec, podle mě je dokonalý do míst, kde není taková zima. Dál by se dalo cestovat letaxem, to by ovšem přepravovaný musel dokázat, že nekoktá, aby po mně pak nechtěl nějaké odškodné, když se vynořil na jižním pólu. Bezpečnější je přenášedlo, to by sice stálo spoustu papírování s ministerstvem, ale pracuje tam otcova sestra, takže by se to dalo nějak zařídit. Dál tu je koště, protože britská polovina mé rodiny (ta kouzelnická polovina) má malou firmu na výrobu košťat a jedno z nich je přímo na delší lety, tak bych si jich několik mohla půjčit přímo od nich a byla si jistá, že jsou opravdu dobrá. No a nebo tu je možnost zkusit si cestovat po mudlovsku, ale to jen pro vážné zájemce, protože to taky není jednoduché zařídit.

*

A teď poslední bod, kterým jsou lidé. Na tohle všechno bych totiž asi sama nestačila. Buď by se dal zlanařit někdo z rodiny, aby mi pomáhal s nějakým papírováním a zařizováním, případně někoho, kdo by se mohl přemisťovat se zájemci o tento způsob přepravy (to v možnostech nemám hlavně z důvodu, že sama přemisťování neovládám). Někdo by mi musel pomoct s lidmi, kteří by chtěli výklad o dané zemi, protože brožurky a papírové průvodce nemám ráda, daleko radši sama vyprávím. To by mě sice bavilo, ale zase nemůžu být v několika zemích najednou, takže tam by to nějakého dobrovolníka chtělo. No a v neposlední řadě bych potřebovala člověka na ministerstvu, jako je třeba moje teta, aby mi tohle všechno prošlo a mohla bych se takhle dostat na cestovkový trh.

*

A nakonec tady mám takovou ochutnávku jednoho ze zájezdů, jenž jsem zatím vymyslela.

Norské krásy

Toužíte po poznání Norsko, ale nemáte se k tomu sami? Cestovní kancelář LAJka vám s tímhle může pomoci! Nabízíme možnost poznat všechna možná významná kouzelnická místa v sedmi dnech.

Ubytování: hotýlek Svensållö severně od Osla, nedaleko kouzelnické vesničky Lykke tilla
Přeprava: přenášedlo

Program:

první den – zabydlení se, prohlídka nedaleké Lykke tilla
druhý den – přenesení se k fjordům, prohlídka bývalého království vodních lidí (výbava v ceně), procházka po mole ve vesnici Bryggern
třetí den – dračí rezervace vzácných ledových draků nedaleko Nordkappu, návštěva samotného Nordkappu, nejsevernějšího bodu Norska
čtvrtý den – Oslo a jeho kouzelnické i mudlovské památky, místní kouzelnická Tverrgående banen (něco na způsob Příčné ulice), nikdy nedobytý kouzelnický hrádek, kouzelné uličky mudlovské i kouzelnické části města s různými čajovnami, kavárnami a malými obchůdky
pátý den – program dle výběru a ochoty průvodce
šestý den – jih Norska
sedmý den – sbalení všech fidlátek, poslední návštěva Lykke tilla (například nákup různých kouzelnických suvenýrů) a přenesení zpátky

Cena: deset galeonů beze stravy, patnáct s jídlem (veškeré vybavení a průvodce v češtině v ceně, norský výklad za galeon a dva srpce navíc)

Termíny: 14.6. – 21.6.2014 nebo 28.6. – 5.7.2014

* * *

Konec eseje značí konec stavění vzdušných cestovek. Doufám, že se Vám moje nápady ohledně Lilyiny Agentury kouzloJeždění líbily a třeba byste si sama vybrala z mé nabídky. Děkuji za další zajímavý ročník a těším se na Vás v tom třetím, kdy už chci konečně slyšet o severských zemích, slečno! To se nedělá, mě takhle napínat... ale aspoň se mám na co těšit ;))