Zadání semináře

Úkoly: Na výběr máte ze dvou možností. Vyberte si pouze jednu!

1. Napište příběh, kde bude hlavním hrdinou právě Skákající Jack. Minimálně tři palce.

2. Ve výkladu je obrázek Skákajícího Jacka. Avšak mně osobně připomíná mého oblíbeného zpěváka. Proto vás prosím, jestli byste mi mohli Skákajícího Jacka namalovat znovu. Přece jen, ani tahle fotka není dokonalá. Podle popisu určitě víte, co mu chybí.

 

Vypracování

1)
Vysoký muž v tmavém plášti a podivnou maskou na obličeji se zastavil. S naprosto nevěřícným výrazem, který by nikdo nespatřil, ani kdyby snad nešel liduprázdnou ulicí, zíral do novin, které právě četl. Měl pocit, že začně hlasitě jásat, poskakovat a tančit kankán, pokud by tedy měl ponětí, jak se vlastně kankán tančí. Konečně našel článek, na jehož vzniku douhé týdny pracoval. Konečně se staly jeho činy dostatečně závažnými na to, aby bylo potřeba je vypustit mezi lidi, ale ne tak strašlivými, aby se musely tutlat. To byl velký úspěch.
Skákající Jack. Takové jméno mu přiřkli v tisku bez potřeby zjišťovat, že se ve skutečnosti jmenuje Hyacinthus a vážném případě nepatří mezi britskou smetánku. Komu by to ale vadilo. Lepší být slavný pod falešným jménem než vůbec!
Jack noviny zahodil a s mnohem lepším pocitem vznosně kráčel zaprášenou ulicí. Jeho hrůzyplný popis se mu líbíl, stejně jako se mu zamlouvaly veskrze negativní reakce. Takovou slávu mu budou všichni známí závidět!
Opravdu měl pocit, že to všechno dělá kvůli slávě. Už od malička si přál být hvězdou, ale poté, co nějakou nešťastnou náhodou přišel k ohavným spáleninám na obličeji, se jeho sny zbortily. Jeho přání být slavným mu tedy připadalo naprosto odůvodněné. Jiným příběhem je nejspíš skutečnost, že za vším byla jeho touha ubližovat, jejíž první zárodek se zrodil ve chvíli, kdy mu jeho prastrýc Arnold odmítl zakoupit dřevěné červené autíčko. Kdyby to manželé vyděšených žen věděli, nejspíše by dokázali vymyslet způsob, jak se vrátit zpět v čase a autíčky jej zahrnout.
O něčem takovém neměl Jack ani ponětí. A i kdyby věděl, nepřemýšlel by o tom. Jeho jediným cílem dne bylo potěšit se a udržet své zločiny na potřebné úrovni, aby zůstaly v novinách. Rychle si v mysli dal dohromady popisový seznam z novin a zavrtěl hlavou. Ledové ruce a lampičku rozhodně splnit nedokáže. Ale klobouk není problém, cosi jako čepici měl ve svém příručním kufříku. Narazil si ji tedy na hlavu a vyplížil se na roh ulice ve snaze zahlédnout co nejdříve nějakou bezbrannou ženu.
Přišla velice rychle. Drobná brunetka s velkýma očima, které mohlo být tak maximálně pětadvacet. Jack na ni s řevem přímo děsivým vyskočil a dívka strašlivě zařvala. Možná ještě více než Jack. Než se zmohla na nějaký odpor nebo útěk, Jack ji popadl a začal ji rychle vléct pryč. Dívka se zmítala a nakonec naprostým šokem omdlela. Jack se na ni trochu zmateně podíval a pak ji zklamaně odložil na zem. Na ulici nikdo kromě ní nebyl, takže si celého incidentu vůbec nevšiml. Což bylo špatně! Jack chtěl utíkat, chtěl bojovat a třeba i být vyfocen. Místo toho mohl jen k bezvědomé dívce sestavit třeba z kamínků nápis: ,,Byl jsem tu - Jack.", což by bylo téměř dětinské. Nakonec to ale přece jen chtěl zkusit. Zjistil ovšem, že je metoda tak zdlouhavá, že se spokojil pouze s malým zapsáním vlastního jména a ztratil se, než se dívka probudila. Chtěl být přízrakem, takže se nemohl nechat ještě jednou vidět, no ne?
Za chvíli už byl opět v původní uličce a cítil se vlastně celkem příjemně. Doufal jen, že bude jeho dnešní čin na noviny stačit.