Zadání soutěže

Všichni, co znají příběh Harryho Pottera, mají určitě jasno v tom, kdo na které straně stál (nic není černobílé, ale vždy nějaká ta strana převažuje, že ano).

Chci po vás, abyste mi napsali povídku ze světa Harryho Pottera, který se obrátí vzhůru nohama: kdo stál na straně dobra, ten bude v povídce stát na straně opačné. A naopak. Neztratili jste se? :-D

Můžete si vybrat libovolné postavy, na nichž tu obrácenost stran ukážete, ale zmiňte jich alespoň deset (slovy 10 .-)).

Zápletku si můžete úplně vymyslet, nemusí se nijak shodovat s událostmi, které se skutečně udály.

Minimální délku tentokrát neurčím .-)

Vypracování

Zdravím, madame :)

„Zahajuji další schůzi Fénixova řádu,“ pronesla Tonksová slavnostně a rozhlédla se po všech přítomných, kteří mlčky přikyvovali. „Tématem dnešního zasedání je…“ Náhle ji přerušilo hlasité prásknutí, které přišlo zpoza zavřených dveří a značilo, že se někdo právě přemístil přímo na práh domu na Grimmauldově náměstí.
„Kdo to je?“ otázala se překvapeně Hermiona, která si právě hůlku dobarvovala dlouhé nehty na rukou a Tonksová jen pokrčila rameny. Odpověď přišla v okamžiku. Do místnosti vpadla dvojčata Weasleyova a mezi s sebou vlekla kouzly spoutanou postavu.
„Co to má být?!“ zahřměla Tonksová. „Koho to sem vlečete?!“
„Neječ tolik, Nymfi,“ nedal se zastrašit Fred a zašklebil se. „Myslím, ež ej to náhodou parádní úlovek.“ Rychlým pohybem strhnul postavě z tváře kapuci a všichni přítomní spatřili obličej Dolores Umbridgeové. Ústa měla stále zacpaná roubíkem a v očích se jí zračil strach.
„Ach, Dolores! Výborně, chlapci,“ pousmála se Tonksová a mávla hůlkou, aby zajatkyně mohla mluvit.
„Prosím, nechte mě jít. Nic špatného jsem neudělala..“
„No právě,“ opáčil ledově George a jedovatě se zasmál.
„Dolores, Dolores,“ pronesla Tonksová pomalu. „Vůbec se nám nelíbí tvé chování, co se týká poslední doby. Slyšela jsem, že se prý snažíš na ministerstvu zavádět nová pravidla. Určité procento zaměstnaných kouzelníků musí pocházet z mudlovských rodin… práva pro všechny křížence… to se nám ale vůbec nelíbí, že?“ obrátila se k ostatním. Všichni, včetně Remuse, rázně přikývli.
„Ale.. a-ale…“ pokusila se Umbridgeová bránit, ale Tonksová jen nepatrně mávla rukou na znamení, že ji nechce poslouchat.
„Myslím, že tohle své chování bys měla odčinit, víš? Chlapci tě sem přivedli, takže… můžeme tě využít hned. Hermi, je připraven mnoholičný lektvar?“
„Jistěže, to jsem zvládla už ve druháku,“ odfrkla si Hermiona posměšně a mávnutím hůlky ve vzduchu zhmotnila bublající kotlík. „Už to chce jen vědět, v koho se budeme proměňovat.“ Tonksová si spokojeně promnula ruce a poukázala na Dolores.
„Přece v ni. Ale tebe se t týkat nebude, tebe potřebujeme jinde. Však víš, o tom plánu jsme se bavily…“ Hermiona rychle přikývla a v očích jí zajiskřilo. „Myslím, že ten lektvar by byl ideální pro… tebe.“ Ginny se zaškaredila.
„Pro mě? Já budu muset pít břečku, která bude obsahovat něco z ní? To tedy ani náhodou! Culit se na mudlovské šmejdy a prosazovat jejich práva.. ne! A kromě toho, dodělávám školu, jsi zapomněla?“
„Nezapomněla. Ale Ginny víš přece, že na tom, jestli do školy chodit budeš nebo ne, vůbec nezáleží! Albie mi slíbil, že tě nechá projít a já tě teď potřebuju tady. Hotovo.“ Ginny chtěla něco namítnout, ale přerušil ji nový příchozí. Sirius vstoupil do místnosti a otíral si z tváře stopy rtěnky.
„Něco jsem zmeškal? Koukám, že to sestřenka pěkně rozjela. A to jsem jí to vedení jen propůjčil…“
„Zmlkni, Siriusi. Nejsem tvoje sestřenice… alespoň ne přímo.“ Tonksová si ho změřila pohledem. „Zase si sem někoho taháš?“ Sirius pokrčil rameny.
„Nějaká mudla. Byla pěkná…“ Když spatřil nevraživé pohledy ostatních, rychle dodal. „Ale nebojte, postaral jsem se o ni. Jen to tělo bude třeba někam uklidit…“ Tonksová jen zavrtěla hlavou a obrátila se zase k Ginny.
„Takže takhle to bude, dostaneš se na Ministerstvo. Pamatuj, že hlavním cílem je sběr informací, musíme vědět, co se děje, než se nás tam pokusí infiltrovat víc, chápeš. A nechci nic slyšet. Hermiono, postarej se o to, aby se dostala část téhle samaritánky“ střelila pohledem po Umbridgeové „do toho lektvaru. Dnešní schůzka končí.“ Všichni se pomalu rozešli po své práci a Hermiona se ošklivě pousmála na Umbridgeovou.
„Hmm, do lektvaru sice stačí přidat nehty nebo vlasy, ale co když bychom tam přidaly nějakou krev, abychom se s Ginny taky trochu pobavily? Co, Ginn?“

„Dáš si kávu nebo máslový ležák, Cissy?“ vystrčila Bellatrix hlavu z kuchyně a usmála se na sestru.
„Třeba jedno kafe. Díky. Máte to tu moc pěkné, je vidět, že ti ta práce u Munga dost vynáší, což?“ Bellatrix přišla do obýváku s dvěma hrníčky kávy a položila je opatrně na stůl.
„Vlastně máš pravdu, vynáší. Ale je to pořád hromadapráce, spravovat celou nemocnici. Stejně se nejlíp cítím v lékouzelnické hábitu, když můžu pomáhat přímo, chápeš.“ Narcissa jen pokývala hlavou a usrkla ze svého šálku. Bellatrix se zvedla a zavolala směrem k vedlejší místnosti.
„Voldie? Dáš si s námi taky kafe?“
„Drahoušku, kolikrát ti mám říkat, že nemáš vytahovat tu starou přezdívku, hm?! Jsem na ni vyloženě alergický. Díky, ale kávu si nedám, dobře víš, že zdraví vůbec neprospívá. A musím ještě uložit Ernesta ke spaní, takže na mě nečekejte.“
„Dobře, dobře.“ Bellatrix se zase usadila do křesla a opřela se do polštářků pastelových barev. „Tom byl tak hodný, že zůstává doma na mateřské místo mě, abych se dál mohla starat o nemocnici. Ví, že bez svojí práce nevydržím. Je to zlatíčko.“ Potom si přeměřila sestru očima. „Co se děje, Ciss? Něco je špatně s Luciusem?“
„Ale kdepak. S Luciusem není vůbec žádný problém, naopak, od té doby, co se přidal do Hnutí za podporu domácích skřítků našel zase další zálibu, tak se raduju s ním. Ale… dělám si starosti o Draca“
„O Draca? Proč proboha? Udělal OVCE na samé Vynikající, ne? Práci má a daří se mu…“
„O to nejde. Jen… víš, začal teď Luciusovi pomáhat na Ministerstvu. A znáš poměry tam. Yaxley je sice dobrý ministr, ale je to tam plné… hmm, lidí, se kterými bych se dobrovolně nestýkala. Třeba Brumbál. Nepracuje sice přímo na Ministerstvu, ale všichni se ho boj, čemu se nemůžeme divit…“
„Máš pravdu, slyšela jsem, že Bradavice drží teď pěkně zkrátka,“ přikývla Belltrix. „Chtěli jsme Ernesta poslat tam, ale teď… myslím, že Kruval bude lepší. Pokud si Brumbál opravdu prosadí povinnou výuku černé magie… slyšela jsem, že postupně likviduje všechny, kteří se tomu snaží nějak zabránit… nahání mi hrůzu.“
„To je to, o čem mluvím. Kromě něj pracují na Ministerstvu někteří Weasleyovi, teří jsou s ním jedna ruka.. Pak mladý Potter, nechápu, jak ho Yaxley mohl vzít! Tedy, jasně, kvůli Brumbálovi, ale… pustí víc černokněžníků než jich pošle do vězení! Vlastně se každého snaží vysekat, i kdyby ti mudly zabil před očima. Každopádně, oč jde. Draco tam začal občas docházet a seznámil se s Grangerovou. Pracuje tam nově, ale na dost vysoké pozici blízko Ministra. Nejsem si jistá, ale myslím, že ho musela nějak zaklít, jinak by ji nevzal. Schopná je na to dost, to všicni víme.“
„Jistě, premiantka.. ale pořád nevím, co to má společného s Dracem…“
„Víš… má podezření, že ti dva.. spolu něco mají.“
„Cože?! Ale vždyť.. Draco přece ví, co je to za člověka! Nebo zapomněl na tu aféru, kdy ve škole skoro oddělala několik studentů jen proto, že jí předhodili její mudlovský původ?! Pěkně se jim pomstila.“
„Draco tohle všceko ví, Bello. Ale… je mladý a asi zamilovaný. Já prostě nevím, co mám dělat.“ Bellatrix soucitně poplácala Cissu po rameni.
„To bude dobré. Však Draco je rozumný kluk!“

Dveře sídla Fénixova řádu se rozletěly dokořán a dovnitř vtrhla napůl proměněná Ginny/Umbridgeová.
„Mám novinky! Mám novinky!“ Tonksová jí sjela podmračeným pohledem a sklonila hůlku, kterou právě používala na mučení Krátury, který s ezničenězhroutil na zem a začal vydávat kbílivé zvuky.
„Siriusi, odkliď ho někam!“
„Jak chceš… ale stejně si myslím, že bychom ho měli zabít. Koukni se na něj, už dlouho nevydrží!! A já už dlouho Avadu nepoužíval…“
„Ani omylem! Copak jsi neslyšel Remuse? Je těžké najít domácího skřítka a ještě nesmí být alergick na vlkodlaky! Remus sice po nějakém pátrá, ale zatím nic nezjistil. A ještě k tomu mu to komplikuje Šedohřbet, který všude rozhlašuje, že Remus všecko hraje, že by se vůbec nemusel měnit takhle mezi lidmi a že by stačilo, aby bral víc toho jejich lektvaru a hned by byl méně nebezpečný. Jesli přestane vystupovat pod tou nálepkou „cudák pokousaný vlkodlakem, který za nic nemůže“, můžeme ho jedině odpískata máme po dalším špehovi na ministerstvu. Takhle ho alespoň protěžují jako nečistého nebo co. Myslíš, že v tomhle všem má čas shánět nějakého skřítka?“
„Klid, Nymfi,“ použil Sirius přezdívku, kterou tak často vyslovovala dvojčata. „Pochopil jsem. Spoléhám na to, že to vyřeší Fred a George. Začali teď majetným kouzelníkům prodávat nějaká speciální domovní znamení, která je údajně mají chránit, ale ve skutečnosti z jejich domu odpudí domácí skřítky. Třeba se nějaký přestěhuje sem…“
„He! Neslyšeli jste mě!“ nedočkavě je přerušila Ginny, která teď už úplně vypadala jako ona sama.
„Jistěže slyšeli. Jen doufám, že se takhle neměníš i na ministerstvu, jinak bych tam musela jít já.“ Tonksová se bleskurychle proměnila do podoby Umbrigeové a zpět, ale Ginny se jen ušklíbla.
„Neboj, hlídám si všecko. Nicméně, zjistila jsem, že Yaxley se chystá do důchodu…“

„Je to neuvěřitelný,“ zašeptal Draco a podíval se jí do očí. Hermiona zrovna přemýšlela, jestli ten Nápoj lásky namíchala dostatečně silný, ale rychle nasadila zasněný výraz.
„Co myslíš?“
„Tohle všechno. Však víš, ve škole.. jsme si moc nerozuměli a já si o tobě myslel, že jsi prostě zlá mrcha, která přeje všem jen to nejhorší.“ Trochu se začervenal. „Jak jsem mohl být tak slepý?!“ Hermiona rychle potlačila zívnutí a zároveň záchvat smíchu a přemýšlela, co by se stalo, kdyby si zdřímla, než se Draco vypovídá. Pak si ale uvědomila, že práce nepočká. Rychle si olízla rty, pohodila vlasy a zamrkala dlouhýma řasama.
„Je to úžasné, já vím,“zašvitořila a našpulila pusu. „Víš, Draco.. slyšela jsem, že jsi na Ministerstvu dost důležitý, stejně jako tvůj otec.“ Draco se narovnal a nasadil hrdý výraz.
„To samozřejmě jsem!“
„Myslíš, že bys mi mohl prokázat laskavost? Dej prosím tenhle amulet svému otci jako dárek. A kdybys před ním utrousil o mně slovíčko…“

Všichni radní a vedoucí oddělení se sešli v poradním sálu blízko atria. Nevěřícně si poslechli řeč odstupujícího Yaxleyho a s otevřenými ústy pozorovali Malfoye staršího, který vystoupil na podium.
„Dovolte mi, abych vám všem oznámil, kdo nově obsadí uvolněné posty. Na místo Ministra kouzel se dostává sice velmi mladá, ale velmi nadaná čarodějka, Hermiona Grangerová!“ Když vycházela na podium, oslnila všechny přítomné svým úsměvem, pokývala směrem k jásajícím Weasleyovým a spokojeně si zamnula ruce. Je na čase provést pár změn… začneme třeba u mudlovských šmejdů?

S pozdravem Janel W.