Zadání domácího úkolu

Dneska jsme se podívali na stavbu pyramid. Víme už, že kouzelníci používali levitující kouzlo, aby mohli těžké kvádry postavit tam, kam potřebovali. Ale mudlové na to mají jiné teorie. Pátrejte, opatrně se ptejte i mudlů a napište mi, co jste zjistili.

Rozsah 3 palce.

Vypracování

O tom, jak byly podle mudlů stavěny pyramidy existuje mnoho teorií a vyskytuje se mnoho nápadů na techniku, kterou byly velké žulové kvádry stavěny na sebe. Prý se mělo dokonce jednat i o postupný vývoj této techniky, takže starší pyramidy byly stavěny jinak, než mladší. 
Hypotézy se shodují v tom, že kamenné bloky byly ze skály vytesány a přesunuty na místo stavby, kde byly poté zvednuty do potřebné pozice. Hypotézy se ale rozcházejí v tom, jak se kameny na místo stavby dostaly.  
Hypotézy se také neshodují v tom, kdo vlastně pyramidy stavěl. Obecně panuje názor, že to byli především tisícovky otroků.  Archeologové však poblíž Velké pyramidy v Gíze našli důkazy, že pyramida byla postavena zručnými pracovníky, kteří měli své bydliště poblíž pyramidy a měli to jako placenou práci, nebo si takto odpracovávli daně.

V době 3. a 4. dynastie byly pyramidy stavěny z kamene. Nejčastěji se těžil vápenec v dané lokalitě, kvalitnější vápenec byl však těžen v Tuře, poblíž Káhiry. Vrstvy kamenů byly skládány směrem dovnitř, ale ukázalo se, že je to velmi nestabilní. Stavitelé tak přešli k horizontální stavbě kamenů na sebe.

Ve Střední říši došlo ke změně - z pyramid se staly vlastně hory nepálených cihel. Tyto cihly pak byly obezděny naleštěným vápencem.

Hypotézy o konstrukci:
- Kolébková metoda

Přesouvání velkých kamenů bylo založeno na strojích, které jsou podobné kolébce. Tyto nálezy kolébek byly v chrámech z Nové říše. 
Jeden kámen měl připoután 4 kolébky, které umožnily, aby byl kámen jednoduchým způsobem kutálen.

Experiment dokázal, že je taková přeprava možná. 18 mužů zvedlo kamenný blok s rozměry 0,8x0,8x1,6 m a váhou 2,5 tuny a přepravilo ho na rampě s 25% sklonem rychlostí 18 m/min.

Podle Egyptologů je tato metoda pro bloky o hmotnosti 2,5 tuny přijatelná, ale pro těžší (15 - 70 tunové bloky) je to nemožné. 
- Rampy

Vědci došli k názorům, že pomocí ramp tehdy na vrchní části pyramidy přemisťovali další a další kvádry. Jednou z nich je široká přámá rampa, která ze země sahala pod stejným úhlem až do místa, kde se stavělo. Není ale pravděpodobnost, že by byla taková rampa využívaná, protože vždy by šlo o další náročnou stavbu. Ta by byla nebezpečná i svou výškou, protože by se směrem nahoru zužovala a také by ohrožovala svou váhou i samotnou pyramidu.

Efektivnější by byla rampa, která by využívala samotné pyramidy. Tzv. Holscherova rampa - cesta vede "serpentinami" po jedné straně pyramidy. Tzv. Arnoldova rampa - rampa se nechá "zakrojit" do pyramidy, takže je potřeba méně materiálu a jsou menší i ostatní problémy. Poslední je tzv. Lehnerova rampa - ta ve spirále obklopuje celou pyramidu.

Jeden zapálený francouz pak navrhl metodu za pomoci vnitřní rampy. Ta má zmenšit potřebný materiál - materiál z rampy by byl použit na postavení pyramidy. 
Další odborník, pan Davidovits navrhl, že bloky pyramid vlastně nejsou opracované kameny, ale je to forma vápencového betonu, se kterým se pracovalo, jako se současným betonem. Lidé v Egyptě mohli svými metodami vytvářet něco na způsob betonu, ten lehce převáželi a na místě z něj odlévali nové bloky, které po několika dnech ztuhly. Testy proběhly ve Francii - skupina 10 lidí s jednoduchými nástroji dokázala vybudovat strukturu složenou ze 14 1,3 - 4,5 tunových bloků. Metoda ale není přijata, protože počítá jen s vápencovými bloky, nikoliv i se žulovými kameny, které váží více, než 10 tun jeden kus. 
- Přeprava na saních
Možnost přepravy kamenů navržená amatérským badatelem. Přeprava na dřevěných saních. Jestli se dobře rozloží tlak, mají sáně uvézt i velmi těžké kameny a přeprava by byla celkem jednoduchá. Sáně by se tlačily v průběžně dopředu přenášených dřevěných kolejích, které by byly vymazávány tukem. Tuk se ukázal jako velmi výhodné mazadlo a pro Egypťany nečinilo problém jej v té době sehnat. Metoda nemá mnoho zastánců, protože je relativně mladá.

- Ostatní metody

např. jeřábové konstrukce, použití vody z Nilu, nadpřirozemská až mimozemská síla ad. Některé potvrzeny jako funkční, ale použitelnost už je otázkou... faktem tedy zůstává, že pokud nebude učiněn zásadní archeologický objev, tak se nikdy nedozvíme, jak se vlastně pyramidy stavěly.

 

Osobní názor: Já sama jsem toho názoru, že byly kvádry přepravovány nejspíše na těch saních, nebo na podobném principu - kvádr byl položen na těžký velký "plech" (tác) - prostě povrch. Ten byl na spodní straně namazán tukem, a pak bylo použity ony válce, které byly rovněž natřeny tukem. Došlo tak k lepšímu tření. Pak už jen stačilo vepředu táhnout kvádr za lano a v zadu jej přidržovat a postupně valit po válcích. Další lidé (otroci, pracovníci) vždy postupně brali válce, které zůstaly vzadu a po kterém přejel kvádr a skládali je zase dopředu, aby se měl po čem kvádr zase táhnout. Myslím, že rampy jsou samy o sobě nevýhodné a náročné. Kolébka by byla možná, ale tu metodu si moc nedokážu představit v praxi.

 

Zdroj: [link]