Zadání domácího úkolu

Vypracování

Dobrý den,

protože jsem měl dnes nevysvětlitelnou potřebu babrat se v historii, rozhodl jsem se, že vám zpracuji události, které se roku 1692 udály v Salemu. Je zvláštní, že právě tyto procesy se staly nejznámějšími vůbec . Obzvlášť vezmeme-li v úvahu zvěrstva, která se děla v Evropě.

Ale pěkně popořadě! Všechno to začalo zvláštním chováním devítileté dcery tamního duchovního. Betty se ničehož nic začala chovat velice podivně. Tak podivně že se všichni domnívali, že se chuděrka nakazila nějakou tajemnou nemocí. Divím se, že nikoho ani na chvilku nenapadlo, že by to ta holčička mohla předstírat. Je snadné někoho oklamat, když vám všichni takhle pěkně důvěřují. Dneska by se jí to jen těžko podařilo. Protože dnes nevěří nikdo nikomu ani nos mezi očima nebo kaktus na hlavě...

Protože se malé Betty díky tomuto triku dostalo nevídané pozornosti celého města, rozhodly se předstírat podivnou nemoc i její povedené kamarádky. Jedenáctiletá Abigail a dvanáctiletá Anna tak dodaly této chorobě novou a nakažlivou tvář. Pokud měl tedy předtím někdo pochybnosti o tom, zda se skutečně jedná o nějakou nemoc, byly tímto rozprášeny. Nojo, ty simulantky byly zkrátka skvělé herečky! Byly tak dobré, že dokázaly ošálit i přivolaného doktora, i když podle diagnózy kterou určil bych řekl, že to byl spíše pěkný šarlatán. Samozřejmě že si s vymyšlenou nemocí nevěděl rady. Vždyť také dívenky nebyly žádné troškařky a namísto obyčejného předstírání bolesti hlavy nebo chřipky dokázaly vytvořit nemoc zcela neznámou a lékařsky nepopsanou. Lékař, který neměl ani nejmenší tušení co jejich podivné chování způsobilo, ale tento problém vyřešil vskutku vynalézavě. Aby za své služby dostal zaplaceno, prohlásil že za zdravotní stav těchto dívek můžou temné síly a že byly proklety. Skutečně vynikající myšlenka. Na temné síly můžete hodit všechno, protože ty se před vámi hájit nebudou. Takže předem hlásím, že za všechny pravopisné chyby v tomto i dalších mých úkolech můžou temné síly! Berte to prosím v potaz při hodnocení.

Ale zpět k těm výtečnicím. Protože byl konec 17. století ještě stále dobou strašlivých honů na čarodějnice, není nijak překvapující že se celé město shodlo na tom, že i za tuto nemoc může osoba nadaná magickými schopnostmi, která nejraději ze všeho vyvolává zlé duchy a obcuje s ďáblem. Bylo tedy nutné tuto čarodějnici vypátrat. Lidé jsou v těchto ohledech krátkozrací a předvídatelní, takže první na koho prstem ukázali, byla černošská chůva malé Betty Titiba. Člověk se celý život dře, stará se o cizí fracky, uklízí po nich bordel a co z toho pak má? Na krku obvinění z čarodějnictví. Aby si Titiba zachránila život, musela se ke všemu přiznat a navíc ještě obvinit další a další čarodějnice a čarodějníky z města. Ti museli udělat totéž a tak to šlo dál a dál a dál. Nakonec se k čarodějnictví přihlásilo neuvěřitelných 150 lidí! A ti všichni věděli, že je to celé totální nesmysl. Fakt, že nikoho nezarazil ten monstrózní počet čarodějů a čarodějnic v jediném městě je skutečně zarážející. Ale hloupost lidí zkrátka nezná hranic.

Když už to začalo být s touto aférou skutečně vážné, rozhodly se dívky vyjít s pravdou ven, aby tak těmto nesmyslům učinily přítrž. Samozřejmě že už v tu dobu každý tušil jaké je pravda, ovšem i když děvčata přiznala že si jen chtěla užít trochu legrace, nic se nezměnilo. Všichni se přece k čarodějnictví doznali! A i když to udělali jen aby si zachránili život, v očích soudců a inkvizitorů to byli čarodějníci. To bylo panečku překvápko pro ty tři rošťandy. Nakonec měly na svědomí 20 obětí. Devatenáct žen bylo zlikvidováno velice tradičním způsobem - upálením. Ale to nebylo nic proti tomu, co ti šílenci udělali staříkovi, který se odmítl přiznat. Položili na něj těžká vrata a na ta pak skládali kameny. Nemusím říkat že ta drtivá tíha ho nakonec rozmačkala. Kdybych chtěl být trochu morbidní, použil bych přirovnání s pupínkem, ale jsem slušně vychovaný a takové vtípky jsou nemístné!

Čarodějnický proces v Salemu je v počtu obviněných skutečně velice neobvyklý. Nakonec můžeme být ještě rádi, že nezemřeli všichni kdo se přiznali. Já jen doufám, že si ty tři šprýmařky užili kýženou legraci. I když mám dojem, že ten stařík se pod tou hromadou balvanů zrovna smíchy za břicho nepopadal. A vtipné to nejspíš nepřišlo ani těm upáleným ženám. Ale co naděláte, no. Ne všechny může pobavit stejná věc. Zajímalo by mě, jestli ty srandistky dostali alespoň pořádně nařezáno lískovkou! Nebo žeby se to vyřešilo týdenním domácím vězením?

***

D. M.