Soutěže 1916
Výuka 2202
Semináře 753
Hogwarts.cz

Autor: Hekatea Centaurix
Práce odevzdána: 10. 11. 2014 23:59
Předmět: Lykantropologie, 1. B
Termín: 5. termín

Zadání domácího úkolu

Tématem dnešního pozorování v Centrále bude vlčí hierarchie. Nejprve si o hierarchii vyhledáte základní informace, které si alespoň na 2 palce napíšete do deníčku, abyste je měli po ruce. 

V druhé části budete pozorovat svého vlka, kterak ve smečce jedná, a pokusíte se určit, jaké místo v hierarchii zastává. Berte ohled na jeho věk, pohlaví a další atributy. Alespoň 1 palec.

A samozřejmě nemusím připomínat, že se musíte stavit u mě v kabinetu pro sliz, bez něj se do Centrály nedostanete a já úkol nebudu moct hodnotit. 


Vypracování

Dobrý den, madam,

podle informací, které se mi podařilo vypátrat, je vlastně smečka Centrály poměrně atypická... asi jako smečky chované v zajetí, např. v zoo.
Mimochodem, víte, že kdyby se do vlčího výběhu v zoo dostal pes, neměl by ani nejmejší šanci na přežití? Vlci by ho jako vetřelce nemilosrdně rozsápali. (U feny by to byla sázka do loterie.)

S pozdravem
H. Centaurix

 

Vlčí smečky zpravidla představují rodiny: v čele stojí alfa pár, který se jako jediný smí rozmnožovat, zbytek smečky tvoří zpravidla jejich potomci z předchozích let. Tím se do jisté míry vysvětluje, proč alfa pár netvoří nutně největší vlci ve smečce: důležitější než fyzická síla je tu autorita, úspěch lovu se odvíjí od rozhodnosti vůdce.

Velikost smečky je dána možnostmi lovu – velikostí území a množstvím kořisti, která se na něm nachází. Nejčastěji tvoří smečku pět až jedenáct členů, přičemž složení se průběžně obměňuje s tím, jak nová vlčata dorůstají a starší odcházejí, aby si založila vlastní smečku.

Smečka se navíc – zdá se – vcelku pravidelně dočasně rozpadá v době páření a snad i narození vlčat (místo pro budoucí doupě přitom vybírá výhradně alfa vlčice... je to také vlčice, kdo si vybírá partnera, nikoli vlk), poté se smečka znovu dává dohromady kolem svého původního alfapáru.

Zajímavost: vlčata se rodí slepá a hluchá, podle filmu Vlci od Imaxu mláďata nejdřív získavají zrak (12 dní), poté sluch (20 dní) a pak už mohou opustit brloh (21 dní), aby se koukla, jak to vypadá venku. Nyní se o vlčata může začít postupně starat celá smečka – jednotliví členové jsou k vlčatům přiváděni, aby se s nimi seznámili, střídají se také v hlídání vlčat, když je zbytek smečky na lovu. Zdá se, že vlci, se kterými se vlčata neseznámí do svých 3 měsíců, už pro ně zůstanou cizími = potenciálním sokem nebo kořistí.

x podle Kathryn Lordové z massachusettské univerzity se nejdřív vyvíjí čich, poté sluch a zrak se vyvíjí nejdéle – se svým okolím se podle ní vlčata seznamují ještě slepá a hluchá

 

Jednotlivé role ve smečce bývají označovány písmeny řecké abecedy: alfa (vůdce), beta, gama... omega (otloukánek).

Alfa pár – alfa vlk, alfa vlčice – jejich postavení ve smečce je přitom dáno autoritou, nikoli velikostí nebo fyzickou silou. Alfy smečku vedou, určují pravidla. Alfa pár bývá stabilní, doživotní, vlci vyznávají monogamii.
Jaroslav Monte Kvasnica ve své knize Vlci přicházejí s větrem dokonce píše o jedné rumunské smečce, kde alfou byl subtilní samec, zatímco roli omegy zastával robustní, impozantně vyhlížející jedinec.

Zajímavost: Absolutní přednost při krmení nemá alfa samec, jak by se zdálo logickým, ale malá vlčata do 12. týdne života. Táta vlk si s nimi dokonce hraje "na smečku", tj. stává se pro ně kořistí, vyzývá je, aby ho pronásledovali přes překážky (jejichž obtížnost zvyšuje s přibývajícími schopnostmi vlčat) a nakonec se dokonce nechává dostihnout a přemoci.

Další role (s výjimkou omegy) nejsou vymezovány vždy jasně, např. tetička Wiki popisuje bety takřka jako osobní ochranku alfa páru, zatímco gamy podle ní chodí na lov a starají se o vlčata.

Omega – nejníže postavený jedinec, v dobách hladu jako jediný člen smečky nedostává podíl na kořisti, v dobách extrémního hladu se může dokonce stát potravou vlastní smečky. Jeho "prací" je tišit napětí ve smečce, ostatní vlci si na něm mohou beztrestně vybíjet svou frustraci.

 

Navzdory tomu, že vlci a lidé mají dlouhou společnou historii, o skutečném rozvržení rolí ve vlčí smečce toho moc nevíme.

Platí, že o vlčata se starají nejen rodiče, ale i zbytek smečky, některé vlčice dokonce mohou mít i pseudograviditu, takže kromě hlídání přispívají vlčatům i kojením.

Vlčata poprvé doprovázejí smečku na lov přibližně v šesti měsících – přičemž se samotného lovu zprvu přímo neúčastní, jen ho sledují a učí se. Nastupuje doba puberty, která však u vlků probíhá poměrně mírně snad právě proto, že mladí vlci se v této době stávají skutečnými lovci, cítí spoluzodpovědnost za úspěšný lov a přežití smečky. Starší vlci jsou vůči jejich nezkušenosti shovívaví, na druhou stranu nedisciplinovanost se v žádném případě netoleruje.

Právě tento rodinný základ může alespoň částečně vysvětlit to, že vlčí smečky se starají i o své staré a slabé členy, kteří nemohou nijak přispět k úspěchu lovu.

V citované knize Vlci přicházejí se šerem jsou popsány dva případy, kdy členové smečky krmili částečně natrávenou potravou staré vlčice, které už si samy nedokázaly maso ani vytrhnout z těla kořisti. Je tam zmíněn i případ vlka, který v mládí utrpěl velice vážné zranění, které ho málem připravilo o život a na dlouho vyřadilo z účasti na lovu. Smečka ho však přesto neopustila, starala se o něj, takže se dokázal uzdravit, lebka srostla a on se dožil vysokého věku.

... na druhou stranu cizího vlka smečka "klidně" zabije, ať už se na její území zatoulá mladý jedinec toužící po založení vlastní smečky, nebo setkají-li se dvě konkureční smečky. (Takto prý umírá až 60 % mladých vlků.)

Dospělí vlci (i vlčice) zpravidla ve dvou až třech letech opouštějí svou smečku a zkoušejí si založit vlastní. Ve větších smečkách naopak můžeme kromě dospělých potomků alfa páru najít i strýčky a tetičky...

Další změnu může ve smečce způsobit stáří alfa samce: ten může být nahrazen a ze své vlastní smečky vyhnán, zpravidla cizím samcem, nikoli některým ze svých synů.

Pokud alfa samec zemře (např. při lovu), smečka se pravděpodobně rozpadne, jednotliví členové se vydají hledat štěstí jinde... alespoň smečka z brněnské zoo ukázala, že vlci neznají nic jako nástupnická práva: po smrti alfa samce Attily žádný z jeho synů na otcovo místo nenastoupil a celá smečka bez svého vůdce trpěla nejen napětím a šarvátkami, ale i psychosomatickými problémy: vlci ztráceli srst, na jejich těle se objevovaly krvavé skvrny, byli apatičtí... Zoo proto přistoupila k tomu, že svou smečku rozpustí, dospělým vlkům najde místo jinde a hlavním vlčicím se štěnaty pořídí nepříbuzného vlka, aby zaplnil Attilovo místo.

 

Praktickou část jsem merlinužel nezvládla. Zdá se, že smečku na Centrále patroly tvoří vzájemně nepříbuzní vlci, dokonce i různé vlčí poddruhy, většina je zbarvena došeda nebo dokonce dobíla (jako arktičtí vlci), Alvaro a Photine mají zase srst tmavší, s teplými hnědými odstíny.

Navíc, přiznávám, nejsem s to rozpoznat věk, neodvážím se tedy ani tipovat, který z krasavců může být "táta" vlk a který je "jen" dospělý synek. O vlčích kráskách to pak platí dvojnásob.

O Adalwinovi mohu s jistotou prohlásit, že není alfou.
(Stejně tak jsem si poměrně jistá, že alfou není ani Ramses – prostě nevyzařuje klidnou autoritu vůdce jako Ingo nebo Alvaro, alfa své postavení podtrhuje sebejistotou, nikoli agresí).

Adalwinova "chňapavost" a téměř štěněcí hravost by sváděla k přisouzení pozice omegy, vlčího šaška a otloukánka.
Jenže tohle zase poznáte až v těžších chvílích, ne když se celá smečka cítí v "pohodě" a nepotřebuje se odreagovávat...
Adalwin mi ale přesto do pozice omegy prostě nesedí – jak jsem psala v prvním mú, nevšimla jsem si na jeho těle žádných šrámů, které by jistě měl, kdyby si na něm ostatní vlci vybíjeli špatné dny.
Také jsem si nevšimla nějaké extrémní submisivnosti, strachu nebo jiných známek naprosté absence sebedůvěry. Pokud tedy nevezmete tu chňapavost za důkaz mindráku. Jenže zase: omega je tu jaksi od toho, aby byl obětním beránkem, nesmí se bránit, když si na něj ostatní vlci dovolují – a Adalwin se bez rozmýšlení ožene prakticky po všem, i když plně neskousne.

Vůči ostatním členům smečky se Adalwin chová s respektem, sem tam po některém hravě chňapne, načež skončí přišpendlený na zádech, za chvíli už ale vesele chňape dál (klidně i po tomtéž vlkovi, před kterým se právě omluvně válel po zemi)... než zase skončí na zádech. Trest za jeho chňapavost nikdy nevyústil ve vážnější konflikt: jakmile dá Adalwin dostatečně poníženě najevo, že se omlouvá, vlci ho nechávají být – a stejně shovívavě, nicméně důsledně mu vymezují hranice tak dlouho, dokud ho to nepřestane bavit.

Celkově se Adalwin chová jako "puberťák", který si teprve hledá své místo ve světě i smečce (a podobně přistupuje i smečka k němu). Nedávno tedy oslavil své první narozeniny? Možná?