Soutěže 1890
Výuka 2187
Semináře 749
Hogwarts.cz

Autor: Any Dawson
Práce odevzdána: 19. 11. 2014 11:58
Předmět: Studium mudlů, 1. A
Termín: 2. termín

Zadání domácího úkolu

Vydali jste se někdy na cestu lítadlem? Jaké to bylo? Máte nějaké fotky? Napište mi o tom! Minimální délka je tři palce, pokud budete mít vlastní fotky, může být text jen na dva palce.

Vypracování

A jéje, to nebyl nejšťastnější nápad na úkol, slečno! Já totiž lítání miluju. Všeobecně jsou mi mudloviny ukradené, ale lítání, to je moje. Chm, když jsem se snažila spočítat, kolikrát už jsem v životě letěla lítadlem, tak jsem bohužel nebyla schopná dojít ke konkrétnímu číslu. Jsem stará a paměť už mi nefunguje.

 

Lítání mám ráda, protože poté, co jsem hodně cestovala po Evropě busem (je to levné!) tak člověk hrozně ocení, že lítadle je rychlé. Letiště samotné, no to je jak ráj! Už jen ten začátek. Zní to hrozně kůl, když řeknete, že jedete na letiště. To proto, že mudlové moc nelítají, protože to považují za drahou srandu. Nebo se bojí. No ale vemte si to, stojíte na letišti, sbaleno na pár dní až měsíců, připravená a natěšená! Protože to je ten oficiální začátek toho všeho! Letiště. Rozloučíte se se svým doprovodem a budete předstírat, že je vám smutno, aby neviděli tu nedočkavost na obchody.

 

Projdete kontrolou (v Praze se tomu snad nedá říct kontrola, projde vše, včetně tekutin v kabelce či lesků v kapse) a pak už máte takovou tu svobodu, to očekávání. Na poslední chvíli vyhodíte přebytečné peníze za věci, které stejně nechcete kupovat, jako v záchvatu paniky koupíte předražené české sladkosti, protože jste na ně buď zapomněla nebo si myslíte, že vám bude smutno a budou vám chybět (ne, nebudou!). A pak už se člověk může jít navonět do duty free shopů nebo v případě Ruzyně (tedy Václava Havla) navštívit jediný obchod Victoria Secret v ČR. A pak už najdete svoji gate, většinou na to máte tak dvě hodiny, protože na letiště jezdíte naprosto, ale naprosto zbytečně brzo. (Loni mi dělaly šachy s lety, přebookovali mě na let, jehož gate se zavírala za 20 minut, já před bezpečností, stihnout se to dá, i když to připomínalo scénu z Lásky nebeské).

 

A pak už sedíte a čekáte, tajně kradete safety (takový ty bezpečností pokyny, bráška to sbírá) a pak už rolujete a a zastavíte, naberete rychlost a fjůůů. Půlka lidí je naprosto vyděšená. Ale víte o tom, že start je jeden z nejbezpečnějších leteckých manévrů? No a pak se kocháte, dostanete dobré jídlo (tedy pokud neletíte s ČSA nebo Travelem). Swiss Air na zaoceánských letech nabízí vyvařené hadříky na dezinfekci, rozpéká pizzu, Mövenpick zmrzlinu, u KLM máte holandské sýry u Air France francouzské vína. No není to špatné, vůbec! A asi nejhustší bylo letět přes oceán s Airbusem 380, to je takový to dvoupatrový, nejnovější, co kdo teď má.

 

Potom už klesání, které může být nepříjemné, ale stačí si zvyknout nebo cucat bombon nebo žvýkačku, prostě polykat. Samotný klesání mě moc neba, v dalekých letech to trvá až hodinu, baví mě poslední dvě minuty, kdy je najednou všechno blízko a velké a pak dosednutí a oznámení posádky „vítejte v“. To je totiž hrozně kůl!

 

A pak pápá letiště, zorientovat se a zmizet nebo naopak jít hledat navazující let. To většinou dělám já, protože přímé lety jsou dražší, ale mě lítání baví, takže proč ne, že? Navíc máte šanci poznat další letiště. Třeba v Amsterdamu se dají koupit normálně tulipány, puget nebo cibulky, v Zurychu pak čokoláda. Když jsem letěla na konci léta domů přes Paříž, tak jsem stylově koupila krabičku makronek, mamince provencálské koření, tátovi flašku vína z Bordeaux a sobě levandulový polštářek. A všechno original made in France.

 

A nejlepší je, že všechna letiště jsou určitým způsobem podobná, takže se mi dost plete, které bylo které, ale to, co je dost důležitější je, že se už nikde neztratím. Teď jsem dost cestovala ty dvě léta, kdy jsem přelétávala třeba třikrát po sobě co čtyři dny, s přestupy a to jsem si připadala na letišti jako doma. Prostě jsem si po cestě koupila colu, dřepla si vedle zásuvky a koukala kolem na lidi, kteří byli nervózní nebo nějak vyšilovali.

 

Hodně lidí si stěžuje na to, když se letadlo zpozdí nebo přebookuje. Ale víte, že to má i své výhody? Pokud je zpožděné, tak vám po určité době vzniká nárok na poukázku na jídlo a když je přebookované, tak buď letíte normálně, nebo vás můžou upgradovat do první třídy nebo neletíte, ale když si řeknete, tak dostanete finanční kompenzaci, které se odvíjí od toho, jak dlouho jste ochotná čekat.

 

Loni se mi stala taková nepříjemnost, kdy jsem měla letět za oceán a letadlo letělo z Zurichu a tam jsem potřebovala jenom přeletět. První letadlo ani nepřiletělo, porucha ve Švýcarsku, Druhé porucha v Praze, tak jsem se nechala přebookovat na pozdějí let od Swissu, se kterým jsem měla letět než abych letěla narychlo opraveným Darwin, což je jakási nízkonákladovka pod ČSA. Víte, oni totiž u Swissů mají trochu jiný přístup k zákazníkům. U ČSA jsou na vás protivní, co si to dovolujete a paní ze Swissu mi co hodinu volala a ujišťovala se, že vím, kam jít, že jsem v pořádku a že se hrozně moc omlouvá za vzniklé problémy. Původně mi sice nabídli, že můžu jet domů a vrátit se druhý den, ale po třech hodinách na letišti jsem řekla ne, protože jsem se chtěla ten den (bylo jasné, že navazující spoj už nestíhám) dostat aspoň někam, odkud mi druhý den poletí přímý let za oceán. Tak jsem večer doletěla do Zurichu, navštívila přepážku Swiss, byla jsem nasměrována do hotelu (na účet letecké společnosti, samozřejmě!), dvojlůžák, večeře a snídaně. Jo a byl to Radisson Blu, 4 hvězdičky :) A měli tam takový tentononc http://media-cdn.tripadvisor.com/media/photo-s/01/8e/08/e4/the-amazing-lobby-with.jpg kde v hale bylo "to", což bylo na skladování hodně flašek vín a servírky na sedáku šplhaly pro flašky. Měla jsem na to výhled z pokoje tak super, no.

 

 

Jestli je jediná věc, která mi na létání trochu vadí, tak to jsou security, protože se tam člověk zasekne vždycky na hodinu. Teda já to chápu, bezpečnost taky chci, ale lidi jsou hloupí. A oni to tam ty úředníci ještě vždycky opakuji. Prostě všechno ven, včetně počítače, do ponožek, rozpustit vlasy, … Ale lidská blbost je nekonečná. Jo a pak tedy poslední hodně věc jsou imigrační pohovory. I když jsem vždy měla vše v pořádku a jela jsem pracovat legálně, může tam sedět nějaký vy-víte-co, kdo řekne ne a nepustí vás do země.

 

Ale jinak létání miluji a teď jsem se tím popisem natolik nadchnula, že chci letět zase někam a brzo! :D Vás to asi nechám proplatit, beztak je to však chyba. Obrázků mám milion, ale dobře, omezím se jen na letošní rok, aby toho nebylo tolik :)

 

Nakonec slíbené fotečky:

http://www.2imgs.com/4e25e3c91a blížím se k Amsterdamu, když to přizůmujete, jsou tam vidět větrné elektrárny

http://www.2imgs.com/284385af7c fakt je tam prodávají!

http://www.2imgs.com/395294be6d hodiny a hodiny čekání se dají strávit různě, třeba výběrem zapečených holandských sýrů a finišováním věcí na hogu

http://www.2imgs.com/0a61a78d5e Seattle

http://www.2imgs.com/5f34f2d80b už ani nevím, kde to bylo, ale je to hezký :D

http://www.2imgs.com/e48f4963b0 odlet z NYC, když si přiblížíte horizon, je vidět Manhatten

http://www.2imgs.com/1b70b69c4f jak cukrová vata

http://www.2imgs.com/c6ad6b4192 západ slunce nad Vermontem

http://www.2imgs.com/d7bc7a5083 hora kousek od Seattlu