Zadání domácího úkolu

Vypracování

Dobrý den madam Larrie,

Když se podívám na Picassovu kubistickou tvorbu, napadne mě okamžitě, že zrovna on byl jedním z těch malířů, kteří si velice rádi pohrávali s formou. Měnili podobu objektu tak, že byl k nerozpoznání od předmětu jiného nebo byl patrný jen v případě, že se na obraz člověk díval z určitého úhlu. Někdy se také objekty na jeho obrazech množily, vyskytovaly se zde v různých svých podobách a kupodivu právě díky této mnohočetnosti bylo velice těžké rozpoznat předmět původní, tedy nalézt podstatu v jeho jednotlivých formách.

Právě u Picassovy tvorby je podle mého názoru nezáleželo ani tak na dobrém řemeslném provedení obrazu, jako na schopnosti pracovat s imaginací budoucího pozorovatele, což je úkol velice nesnadný, neboť posouzení uměleckého díla je přeci jen dosti individuální záležitostí.Nicméně, v tomto výroku se mimo jiné může skrývat i fakt, že existuje jakési vnímání obecného principu, něco, pomocí čehož dokáže pozorovatel rozpoznat ve žluté skvrně Slunce.

I když by se výrok dal zdánlivě jednoduše interpretovat jako rozdíl mezi umělci s fantazií, kteří správně ovládají své řemeslo a dokáží tedy ze žluté barvy stvořit Slunce a "patlaly", kteří i přes velkou snahu stvořit Slunce zanechají na papíře jen pouhopouhou žlutou skvrnu, mně osobně připadá tento citát spíše jako spojující článek mezi umělcem a pozorovatelem.
Třeba takový impresionismus se také setkal s nepochopením a vsadím se, že některým pozorovatelům bez fantazie také Slunce v Monetově podání také mohlo připomínat více žlutou skvrnu než cokoliv jiného. Uvidět ve žluté skvrně Slunce totiž vyžaduje duchovní bdělost, fantazii a schopnost vidět dokonalost i v nejobyčejnějších maličkostech. Také jakési napojení se na to, co chtěl autor obrazem říci, schopnost vcítit se do pohnutek, které jej vedly k tomu, že na modrou oblohu prsknul právě žlutou skvrnu.

Jen moudrost a schopnost vnímat věci v širším kontextu, otevřít mysl a nemrmlat, že Slunce přeci není žádná žlutá skvrna, že je kulaté, i když moc dobře víte, že když vzhlédnete přímo ke Slunci, tak stejně nic jiného, než žlutou skvrnu neuvidíte, kromě toho, že když pak zavřete oči, tak těch žlutých skvrn uvidíte nejméně milion. Umění vymanit se z pout vlastní mysli, překročit hranice každodenní zkušenosti a popustit uzdu fantazii. To jsou jen některé vlastnosti, které patří ke žluté barvě.

Picasso v podstatě nenabádá ani tak umělce, jako spíše pozorovatele, očekává, vyžaduje od něj žluté myšlení, otevřenost vjemům a přístupnost neobvyklému. Merlinužel, ne všichni pozorovatelé jsou schopni takto otevřít svou mysl a je tedy více na umělci, zda jim dokáže zprostředkovat slunce pomocí žluté skvrny, jestli dokáže do skvrny vložit tolik slunečních atributů, aby se jako slunce jevila všem pozorovatelům.

Takové umění ale vyžaduje, aby do díla umělec vložil část své mysli i duše, aby dokázal skrze své dílo promlouvat.V opačném případě, je-li dílo povrchní a umělcova mysl uzavřená, spojení umělec-dílo-pozorovatel není úplné a na plátně se tedy vznáší jen suchá žlutá skvrna.

S pozdravem,

N. Landin