Zadání semináře

1) "Sedm kulí jako v Sarajevu."

Která literární postava pronesla tento výrok? K jaké historické události se vztahuje? (1 palec)

2) Kdo to byl Sládek Kule? (1 palec)

3) Na 2 palce mě přesvědčte o tom, že si za tento DÚ zasloužíte více než velké kulové.

 

Vypracování

Zdravím, slečno Mintako!

Tento citát je z humoristického románu Jaroslava Haška, českého spisovatele, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Toto dílo je přeloženo do čtyři a padesáti jazyků a je několikrát zfilmované. Švejkův – Haškův humor zná snad každý, není překládán jen tak bezdůvodně, ale proto, že Hašek, ačkoliv válka je velice závažné a smutné téma, dokázal vytvořit toto dílo a v něm humorně podávat co se za války stalo. Tento čtyřdílný román však není dokončen, ač poslední díl dopsal Karel Vaněk, kterého se nevyužívá. Haškův humor prostě nikdo nenapodobí. Ale zpět k citátu. Byl použit v knize první. Švejka opět zatkli a trávil čas ve vězení s šesti muži. Postupem času se je vyptával, za co tam vlastně „sedí. Všichni, krom jednoho, odpověděli „Kvůli Ferdinandovi! Za Ferdinanda, apod.“ (náš zmijozelský Ferda to ale nebyl! =D) Jeden z nich si dlouhé dva dny dával pozor, aby slovo Ferdinand či Sarajevo, kde byl rakousko-uherský císař zabit, nevyslovil. Ale ouha. Jednou večer v kavárně hrál mariáš. Měl v ruce trumf a z radosti vykřikl: „Sedum kulí jako v Sarajevu“. Za to byl vsazen do vazby. Atentát proběhl 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny.


Sládek kule. Postava z příběhů o loupežníku Rumcajsovi. Je to obtloustlý jičínský sládek, který je mohutné a silné postavy, Jeho chování by se dalo ovšem přiřadit k hrubiánovi. Je postava je opravdu velmi kulatá. Jeho vlasy jsou zrzavé. Obočí stažené do písmena „v“. Ačkoli má chování jaké má, lidí v městečku Jičín jej berou a respektují. Peníze dělají všechno i v pohádkách. Mezi jeho schopnosti patří vaření dokonale chutného piva, za něj je také má jičínské osazenstvo rádo. Má jednu dceru, která se jmenuje Barbora. Už chystal svatbu, ale nakonec z ní sešlo, protože se vavřinec, skoro manžel Barbory a synáček Starosty Humpála zakoukal do víly. Sládek Kule nedopadl dobře. Za své veškeré činy propadl peklu, který má, jak jsem zjistila, sedm úrovní =D
V pohádce o loupežníku Rumcajsovi se nejvíce vyskytuje v díle, který nese název Jak Rumcajs s Cipískem vytrestali sládka Kule. A o čem je? Jedné noci loupežníka Rumcajse něco probudilo. Slyšel cosi od rybníka, kterému kraloval vodník Volšoveček. Cipískovy uši uslyšely, že někdo okrádá Volšovečka o všechny raky. Tak se tedy s Cipískem vydali k rybníku zjistit, co se děje. Ale bylo tam ticho, jen na hrázi a na cestě byly kaluže vody. Runcaje volal na Volšovečka, ale ten se Rumcajsovi nazpátek neozval. Tak tedy sledovali cákance vody, které je dovedly až do Jičína. Ale ouha, když byli na náměstí, velmi se rozpršelo a louže vody se ztratily. Ale řekli si, že takoví raci musí nadělat takový rámus, že je přes dveře uslyší, tak se tedy vydali k domům a poslouchali za dveřmi. Nic neslyšeli, ale jakmile se dostali ke dveřím sládka Kule, raky uslyšeli. Oknem vlezl Cipísek dovnitř a Rumcajsovi raky podával skrz okno. Kule velmi hlasitě chrápal a nohy mu trčely zpod tlusté péřové peřiny, která byla povlečena modře pruhovaného povlečení. Na hlavě měl bílou špičatou noční čapku a bílou noční košili. Tak si teda ležel na posteli a Cipíska, jelikož byl celý po tátovi, nenapadlo nic jiného, než jej štípnout do vystrčeného a tlustého palce. Po několikátém štípnutí se Kule probral, myslel si, že ti raci jsou tak velcí, že ho štípou. Ale to se přidal i Rumcajs a Kule nestačil uhýbat. Snažil se vyskočit pro, na trámu zavěšenou lucernou, ale to už Cipísek s Rumcajsem a raky byli na cestě z Jičína. Z košů vysypali do rybníka raky. Ovšem nevypadli jen raci, ale také pořád spící vodník Volšoveček. To je vše.


Slečna Mintaka sedí ve svém nádherném proutěném křesle na balkóně, vedoucí z jejích komnat a popíjí horký bylinkový čaj, o který si ohřívá své jemné heboučké ručky. Na klíně ji leží karty Symbolonu a kniha, pojednávacích o zmíněných kartách. Na stolečku, stojícím napravo od profesorky, leží dvě hromádky popsaných pergamenů. Jedna kupka jsou opravené domácí úkoly a druhá kupka pergamenů teprve čeká na opravu. Vedle nich si hoví kalamář s rudým inkoustem a krásný nebelvírský brk, vydávající jemnou melodii jako pták fénix. Profesorka si právě dopřávala další doušek líbezně vonícího a ještě líbezněji chutnajícího čaje, když v tom jí něco v prostru před ní zaujalo, že zdvihla hlavu. Chvíli se dívala dopředu, přemýšlející, zda bradavičtí skřítci náhodou nepřimíchali do jejích bylinek rulíka zlomocného, protože nemohla uvěřit tomu, co vidí. Ponejprve viděla malou, třepetající se tečku, která se postupem času zvětšovala a co hlavní, blížila se k ní. Po nějaké době se obraz zvětšil a ona spatřila mudlovského papírového draka, který byl pomalovaný obrazy kulových karet. Bylo to nádherné dílo. Ono by až takový zázrak nebyl, kdyby se jeho ocas neskládal z třepetajících se zlatonek a hlavně, kdyby nenesl jistou studentku Zmijozelu, a to slečnu Osiris Flemingovou, oděnou v pestrobarevném trikotu. Sestoupila na podlahu balkónu ladněji, než Jack Sparrow na molo ze své lodi. Jakmile se dotkla svými barevnými střevíčky podlahy balkónku, rozezněla se rytmická hudba [link] a slečna Osiris se začala pohybovat v rytmu. Tančila tak dokonale, že slečna Mintaka ani nemrkala. Jakmile hudba dohrála, brk, doposud ležící na stolečku, utíkal směr komnaty bledý od závisti. Slečna Osiris se uklidnila a pravila:
„Doufám, že se Vám do líbilo, slečno Mintako! Očekávám, že za svůj originální výstup dostanu to slibované „Velké kulové“, bude se mi jistě u mé postavy skvostně vyjímat a taky odměnu, která by odpovídala mému vystoupení a domácímu úkolu. To je vše! =D

S pozdravem,
Osiris.