Zadání domácího úkolu

Celou dobu jsme se bavili o pavučinách, pavoucích a občas i červech. Jsem přesvědčen, že pavouků a jiné havěti máte již dost, a proto mi vypátrejte (= vymyslete), jak je možné, že mudlové se dostali ke zbytkové magii z kouzelnických válek – tedy rovněž využívají služeb WWW.
Minimální rozsah je alespoň tři palce, a požaduji, aby ty palce byly kvalitní a smysluplné, tedy raději si přečtu kratší, ale skvělý úkol, než dlouhý a vcelku o ničem.
Hodně úspěchů při pátrání.

Vypracování

Zdravím,

 

po přečtení všech svitků, knih a pergamenů z dob, kdy ve světě a možná i vesmíru, zuřily kouzelnické války, si říkám... jak je možné, že toho mudlové tolik vědí? Každá teorie o zbytkové magii byla pozoruhodnější než jiná. Takové nesmysly. Svědčí to ale o jiném. Některých mudlům byla do vínku přidaná představivost a fantazie takového rázu, že mnohdy nejsou daleko od pravd, co se kouzelnických válek týče. Ovšem já mám svou teorii, kterou zstávám již dlouhá léta. Možná jste ji už slyšel, ale to nevadí.

 

***

Když skončilo období kouzelnických válek a všude zavládlo příměří, byla najata skupina kouzelníků, aby se vydala do světa a pokusila se zamést stopy a cokoliv, co by souviselo či poukazovalo na to, že ve světě jsou kouzelníci, že existuje magie a co hůř, že nedávno proběhly kouzelnické války. Nikdo neměl za potřebí, aby se opět pořádaly hony na čarodějnice.

 

Skupina se skládala z těch nejlepších z nejlepších. Všichni bystrozoři, pracovníci Ministertva kouzel, lidé citliví na přítomnost magie, se rozjeli do světa a likvidovali zbytkovou magii. Jenže osud tomu nechtěl a těch zbytků magie bylo tolik, že museli nabírat i dobrovolníky, kteří chtěli pomoct nastolik světu opět klid. Paměťovými kouzly, zastíracími, obrannými i skrývajícími se to všude jen hemžilo. Chtěli tuto práci mít hotovou co nejdřív a vrátit se zase ke svým prostým životům.

Jenže tím, že všichni pospíchali a ne vždycky po sobě místo zkontrolovali se stalo, že na jednu drobnou zbytkovou magii zapomněli. Byla tak drobná, že ji nebylo ani vycítit.

 

Od té doby uběhla řada let. Nikoho nenapadlo svět zkontrolovat, protože nevykazoval žádné známky, že by mudlové věděli o magii či válkách, které na jejich území probíhali. Až do jednoho osudného a bouřlivého dne.

Toho dne se v jedné vesnici, která vyrostla na místě, kde se drobný zbytek magie nacházel, se předčasně narodil chlapec. Byl tak drobný, že neočekával dlouhé žití. Jevil podivné známky, kterým tehdy nikdo nerozumněl a tak si mysleli, že chlapec nebude mít dost sil, aby se popral se životem. Jenže chlapec svůj boj o život nevzdal. Den za dnem sílil, nabíral na váze a všem, kdož v něj nevěřil ukázal, jak se mýlil.

Roky ubíhaly a chlapec rost a sílil. A jak tak nabíral sil zjistil, že v jeho vesnici je jedno místo, které ho neskutečně láká. Místo, které k němu dokonce promlouvalo. Které ho volalo a snad i na něj mluvilo. Nikomu se s tím nesvěřil, protože by ho jednoznačně měli za blázna. Takže se stávalo, že chlapec nebyl chvílemi k nazelení, protože trávil hodiny a hodiny na onom místě.

 

Čas ubíhal a chlapec na místě, kde byla drobná zbytková magie, trávil veškerý svůj čas. Měl totiž tušení, že se na tom místě děje nebo nevídaného a neskutečného. Cítil, že místo sílí a čím dál víc ho to k němu lákalo. Volání bylo silnější a touha přijít tomu na kloub taky.

Když už byl chlapec dospělý a zbytková magie vycítila,že je dostatečně silný na to, aby ji unesl, se mu zjevila. Civěl na místo, kde uprostřed ničeho září podivná věc a která ho volala a vábila... Samozřejmě, že se z počátku vylekal. Kdo by taky ne? Ale volání bylo silnější než strach. A tak se stalo, že jednoho dne došel až ke zbytku magii, který začal zářit víc a víc. Chlapes si musel zakrýt oči, aby neoslep. Až do doby, kdy záře pominula a po zářicí věci nezbylo ani památky. Už nebylo žádné volání, žádná touha chodit na ono místo. Nezbylo po tom nic.

 

Ještě téhož večera chlapec zjistil, že je s ním něco jiné. Stávaly se kolem něj podivné věci a když si přál. aby tom přišel na kloubk, dostal odpovědi. V mysli se mu zjevilo všechno, co zbytková magie obsahovala. To, že ve světě nejsou sami. Že existuje svět plný kouzel a magie. Zvířat, které nikdy předtím neviděl. Lidé s ruznými schopnostmi a možností kouzlit. Tolik věcí se mu ukázalo. Jenže kromě těch hezkých věcí na magii se mu zjevilo všechno ohledně kouzelnických válek a jemu došlo, že kdyby se to svět dozvěděl, byl ty to chaos a mohla by se rozpouta další válka. A to nechtěl.

Svět, ať už byl jakkýkoliv, miloval a nechtěl o něj přijít. Zároveň se chtěl s ostatními podělit o to, co věděl. O krásný svět plný magie, zajímavých tvorů a všech nových možností. Byly to úplně nové rozměry vnímání světa kolem. Jenže jak to sdělit i ostatním a nevyvolat přitom rozruch?

 

Dlouho nad tím bádal a přemýšleš. Jednou v noci ho to trklo. A proč to všechno nesepíši a nenakreslím? To je ono! napadlo ho a dal se postupně do díla. Pořídil si ve svém bytě menší skrýš, kde schovával všechny své sepsané spisy. A vždy jednou za rok, utrousil po světě pár kopií a pomalu se tak pokoušel připravit svět na plno nových věcí. Doufal totiž, že by lidé s magickými schopnostmi i bez ní, mohli zase žít v míru vedle sebe.

 

Bohužel jednoho dne jeho dům postihla bouře a skoro vše bylo zničeno. To co zbylo, bylo rozprášeno po světě. A to možná zapříčinilo to, kolik toho mudlové vědí. Netušily, kde se všechny ty teorie a povídky vzali. ALe prorože se jim ta předsta líbila,začali si vymýšlet vlastní světy a dělit se o ně s ostatními.

 

A tak vznikl svět plný fantasy příběhů, knih, filmů... a také svět, který je propletech pavučinami, pavouky, apod. Vlastně svět takový, jakýho známe dnes.

 

***

Ale teď skutečně... Opravdu se to tak stalo? Mohlo to skutečně takto být a díky roztroušeným poznámkách si lidé vysnili vlastní světy a rozvíjeli tak svou fantazii a představivost? Mohlo tomu skutečně zavdat podnět, aby všechny ty příběhy, filmy, pohádky, jaké známe teď? Nebo je to všechno jen vymyšlené jedním člověkem, který se jednoho dne nudil a řekl si, že pupustí uzdu fantazii? Inu, nemyslím si.Podle mého na všech těch příbezích, které známe, vídáme je, posloucháme, skutečně něco je a zakládají se na pravdě.

 

Inu, mám teď zase o čem přemýšlet. Přeji hezký den