Zadání soutěže

Jednoho dne na hradě došlo kafe. Situace prý byla natolik vážná, že se Ministerstvo následně rozhodlo celému hradu vymazat paměť. Zachovalo se ale pár kusých poznámek, které o tomto dni informují. Uvádí se v nich jen to, že nejhorší situace byla ve sborovně a je tam také uvedeno mé jméno.

 

Ráda bych se dozvěděla, co se vlastně dělo. Zkuste to tedy zjistit a formou povídky sepsat.

Vypracování

Kafekalypsa (DUM DUM DUM)

Ten den byl vymazán z paměti všech bradavických obyvatel. Ministerští úředníci dodnes hyperventilují, když si vzpomenou na ten zásah. Nikdo nebyl ušetřen. Skřítci zoufale bili hlavami do všech kusů nábytku, kachnička pana ředitele skočila do jezera a snažila se uniknout té vřavě. Všechno marné.

Myslánka, v níž jsou uchovány vzpomínky na onen tragický den, je v nejzazším koutě oddělení záhad a jen málo odvážných se do ní ponořilo. Z jejich vyprávění ovšem vyplívá následující příběh...

 

Bylo brzy ráno, tedy pozdě dopoledne, ale brzy ráno na bradavické poměry. Studenti švitořili u snídaně, profesoři si marně snažili zacpávat uši před tím otravným hlukem. Jídlo probíhalo klidně.

Pak vstoupil George McBrave.

Síň neztichla. Apatické profesorstvo si ani nevšimlo přírůstku u jejich stolu. Jejich očička byla tak malá od mžourání na studentské klikiháky, že ostřila jen na ty nejbližší předměty. Talíře.

George se došoural ke stolu a šmátral po konvičce s kávou. Po úspěšném zaměření ji namáhavě zvedl a přiblížil ke svému hrnku. Jen čekal, až uslyší ten lahodný zvuk kávy tekoucí do hrnečku. Až mu nozdry zaplní vůně tmavého moku. Čekal. Červ podezření se mu pomalu začal zavrtávat do mozku. Zaostřil na konev. Z hubičky se vyplazila jediná kapka a těžce žuchla na dno hrnku.

Z hrdla George se vydralo zachroptění. Ještě dvakrát si pročistil krk, než se zmohl na slova, která odstartovala celou apokalypsu.

"Došlo kafe."

Monny Whitecrow sebou trhla. Belatris Malrinová zvedla hlavu. Jediná Selena se zmohla na reakci.

"Co jsi to říkal?"

George zvýšil hlasitost. "Řekl jsem," ucedil jedovatě, "že došlo kafe."

Mattovi vypadla z ruky lžička a ovesná kaše ohodila Monny. Nikdo si toho nevšimnul.

Ve Velké síni se rozhostilo ticho. I studenti vytušili napětí, a měli příliš rádi své hlavy na to, aby jen kníkli.

Aki zaostřila nejrychleji. Po hlavě se vrhla na stůl pro druhou konvici, ale nepočítala s Davidovou intervencí. Nevrlý supervisor uzmul nádobu s bleskurychlým reflexem toho, kdo je zvyklý na úplatky od zoufalých kolegů.

Pozvedl konvici a sejmul víko a zaostřil zbývající oko. Velká síň zalapala po dechu.

"Tady ještě je." Bylo slyšet stovky oddechnutí. "Tak na jeden lok." David se ďábelsky usmál a začal konvici přibližovat ke svým ústům.

"Stop!" Nejděsivější hradní bystrozorka je s kafeinovým deficitem vždy hrůznější než půlka příšer z hradního sklepení. Bela stála s napřaženou hůlkou. "Opatrně polož tu konvici, Davide. A dej obě ruce tak, ať je vidím."

"Ale no tak, Belo, Davide. Tohle přece nemusí skončit násilím." Hlas George byl přeplněn něčím, co slibovalo hodně násilí. Pro všechny. Opakovaně.

Nikdo ovšem nepočítal s tím, že se Aki vzchopí ke druhému útoku. Odrazila se od stolu a vrhla se na Davida. Předvedla let plavmo a jen těsně supervisora minula. Matt tolik štěstí neměl, ale jakmile s Aki zmizeli pod stolem, nikdo si jich dále nevšímal.

Veškeré oči se upíraly na Nekromacera. Situace dosahovala kritické výše.

"Ehm." pípla WildDragonová. "Nemají studenti taky kafe k snídani?" Jako ve zpomaleném filmu se otočily hlavy všech fialových ke kolejním stolům. Studenti zbledli. Slabší povahy omdlely. Ty silnější se vrhly ochraňovat konvice. Na chvíli zazněl síní hysterický smích, ale velmi rychle odumřel.

"Kafeeeee." Profesoři se překvapivě rychle dali do pohybu. Studenti s ještě existujícím pudem sebezáchovy se dali na úprk. Nebelvírský stůl zaujal bojovou formaci. Havraspárští rychle vyčarovávali obrany. Zmijozelští všichni vyčarovávali další a další falešné konvice s kávou a ty pravé pašovali ze síně. Na mrzimorský stůl se nikdo neodvážil ani pomyslet. Ani ten nejvíc kafeinově deprivovaný profesor se nedokáže postavit proti kompletní mrzimorské koleji a zachovat si důstojnost. Ani WildDragonové se nepovedlo tvářit dostatečně žlutě, aby se s ní rozdělili.

Pár vteřin se nic nedělo. Pak propukla válka.

Filius se vrhl na zmijozelské a ničil jejich iluze s manickým smíchem profesora Iluzionismu. Bela vztekle nadávala na příliš aktivní studenty Bystrozorství a začala používat špinavé triky. Elle se rozhodla pro letecký útok, ale byla sražena k zemi Orestou, které podezřele cukalo oko.

Zmijozelská organizace se opět prokázala jako nejúspěšnější a jejich kotraband byl rychle přemístěn do bezpečí kolejní místnosti. Cerridwen Lowra Antares a Barbara Lecter kryly pašeráky palbou na Orionisovic sourozence. Vyrovnaný zápas byl pro fialové sourozence prohrán v okamžiku, kdy Betelgeuse v domnění, že podlomí Barbařinu morálku, ukousla hlavu čokoládové žabce. Se zběsilým výkřikem se slečna stala žabím berserkem a zaútočila tak zuřivě, že i několik mrzimorských se mělo na pozoru. Zmijozelští by vzešli jako nekorunovaní vítězové, pokud by si v bezpečí kolejní místnosti nepálili kletby do zad.

Havraspárský stůl se rychle rozdělil na několik frakcí a profesoři rychle oslavili několik vítězství, když jednu po druhé poráželi. Na Janel nefungovaly prosby ani výhružky oblíbených modrých a Larrie nemilosrdně bodala lokty do měkkých částí svých havranů, aby získala kýženou odměnu. Havraspárští ale dostáli své moudré pověsti a z heslem "když ne my, vy už vůbec ne" všichni vytáhli z kapsy malé lahvičky s lektvary a počali znehodnocovat ten chtěný mok.

Síní se ozývaly výkřiky agónie, ale Havraspárští neustali v kofeinovém harakiri. Lepší jeden den bez studijních výsledků než být poražen bandou štěrbinookých zombií.

Mrzimorští si mezitím v poklidu rozdělili zbývající kávu, dopili a odpochodovali do své kolejní místnosti. Pár vyvolených zaslechlo něco o "skřítcích" a "kuchyni", ale pozornost všech se obrátila k červenému stolu.

Profesoři se začali stahovat kolem Nebelvírů jako hejno supů na ubohou mrtvolku polní myši.

Červení bojovali statečně. Nebelbrach si připsal pár velmi zdařilých kleteb (McCollin může být rád, že mu u Munga ten nos tak pěkně napravili), ale když se hůlka vykutálela z ruky i Esperanze, bylo jasné, že jsou poraženi.

A tam byla. Uprostřed stolu. Stále horká. Kouřící. Voňavá. Káva.

Kaluže slin se tvořily na podlaze a profesoři se hromadně vrhli směrem ke svatému grálu. Dlouho to vypadalo, že Midar a Kilahim vedou, ale zdivočelá Aki se jim vrhla pod všechny čtyři nohy a překazila jejich postup. Ani Georgova zoufalá situace mu nepomohla nabrat rychlost a nakonec všechny přesprintovala odněkud vynořivší se Anseiola. S vítězným pokřikem sevřela konvici a s bolestivým výkřikem ji zase pustila, když si popálila ruce od horkého kovu.

Poslední stojící bojovníci s hrůzou sledovali, jak konvice dopadla na podlahu a káva vyprskla do vzduchu.

"Néééééééééééééé." George padl na kolena v náhlém záchvatu emocí, který vyděsil všechny draky WildDragonové.

"Tys ji zabila!" Bela se s výkřikem vrhla na Ansí.

Zoufalý Fil si vyčaroval brčko a snažil se vysrknout co jen se dalo.

Bojovnost se z ostatních rázem vypařila a apaticky popadali na lavice, stoly či studenty.

Velká síň vypadala byla po třetí kouzelnické válce a utrpěné škody byly největší v historii.

Z lustru viselo za hábity několik modrých, jejichž kávovražda byla po právu potrestána. Stoly byly zpřelámány, některé lavice ohořelé. Nádobí bylo na kousky. Studenti leželi tam, kde padli, a tiše sténali.

Betelgeuse stále ležela v drtivém sevření slečny Lecter, která si čas od času setřela pěnu, která se jí tvořila u pusy.

David, který dávno vysrkl ten poslední lok, plánoval pomstu na odměnách za soutěže.

Deprese a beznaděj, tak se dal shrnout obrázek ve Velké síni.

Dokud to nebyla Selena, která vykřikla dříve, než měl její mozek možnost dát příkaz ruce, ať jí ucpe pusu. "Sborovna! Kafe!"

 

To, co následovalo poté, nedokázal popsat ani ten nejstatečnější z pracovníků Ministerstva kouzel. To na místo dorazilo po dvou hodinách. Jediné, co se z něj podařilo dostat bylo, že skvrny ze stěn sborovny se podařilo dostat pryč až po třech hodinách ustavičného kouzlení. Zdali byly od kávy či něčeho jiného, odmítl sdělit. Dodal jen, že sám kávu od té doby nemůže ani vidět.

Půl hodiny po zásahu ministerstva konečně dorazila na snídani i Evangeline Joyce Wynne. V ruce měla kelímek s kávou od Magicbucks. "Co se to tu u Merlinových spoďárů dělo?"