Zadání soutěže
Zdravím všechno osazenstvo, které otevřelo tuto mou skromnou soutěž.
Vítám Vás tedy u dalšího volného pokračování soutěže. Stejně jako u předchozích dvou soutěží, i zde reaguji na dávnou soutěž Nová fialka, kterou vypsala slečna Salomeová.
Tentokrát po Vás budu chtít, abyste nekreslily strom, ale květinu. A máte dokonce dvě možnosti! Buď se můžete inspirovat kaktusem, nebo se inspirujte krokusem.
Opět po Vás chci kresbu a popis na 3 palce.
Hodně štěstí a těším se!
Vypracování
Dobrý den,
Fialus je další ze zvláštních rostlin fialové barvy. Patří stejně jako všichni ostatní do krytosemenných rostlin (latinsky Magnoliophyta), do řádu chřestotvarých.
Je vytrvalá jednodomá rostlina s kulovitými hlízami, které jsou kryté neobvyklou síťovanou pochvou. Kromě normálních kořenů rostoucích do země má ještě tzv. vzdušné kořeny, které zachycují ze vzduchu vlhkost a některé důležité látky potřebné pro život rostliny.
V době květu tato květina nemá vůbec žádné listy. Vyraší až potom, co květ zvadne a uhyne, a jsou jen velmi nanápadné. Hledejte tudíž fialus v květnu až červenci, kdy je v plném květu. Vyrašené listy jazykového tvaru jsou tmavě zelené a masité. Na povrchu mají tenkou kožovitou vrstvičku.
Fialus má opravdu zvláštní oboupohlavné květy fialové barvy. Pyšní se jedním obrovským hlavním květem, který zaručeně poznáte. Jeho okvětní lístky jsou zakončeny dlouhými ostny, které, i když vypadají hrozivě, nejsou nijak nebezpečné. Jen lákají na fialus opylovače (např. včely). Pak má několik vedlejších květů (většinou 2 - 3), které jsou velmi podobné krokusu. Okvětí je složeno z šesti lístků ve dvou přeslenech a tyčinky jsou v každém květu tři.
Plodem je trojpouzdrá tobolka, která se vyvíjí pod zemí. Na podzim se však objeví i na povrchu, a pak je vyrazí všechny bylinkářky hledat. Ne každý však rozezná fialuse od krokusu, a tobolky se umí dobře skrývat. Rozemleté tobolky se přidávají do zmrzlin všech druhů místo umělých sajrajtů, aby zmrzliny měli lepší chuť a konzistenci. Ovšem takové zmrzliny jsou pak velmi drahé. Bohužel.
Ginny Zauberinová
