Zadání soutěže

Každý už byl u nějaké čarodějnice na návštěvě. Staré sídlo, které na vás dýchne kouzelnou a možná trochu strašidelnou atmosférou... Jistě jste procházeli chodbami, které byly plné děsu a hrůzy a dalšími, které byly vlastně neutrální nebo dokonce i uklizené... Pro žáky z mudlovských rodin - jak si chodby představujete?

Dejte si záležet na detailech, protože ty rozhodují o tom, jestli je "ten pocit" správný. Jaká byla okna, jak bylo vyřešené osvětlení? Co bylo na stěnách? Jakou barvu měly stěny, z čeho byly podlahy? Byly tam nějaké další dekorace...

 

Co od vás budu chtít?

Chodbu:

1) strašidelnou

2) prostě jako u čarodějnice

3) se schody

 

Prosím o zaškrtnutí souhlasu s použitím, nevylučuji, že by Vaše práce mohla být inspirací pro další aktivity na hradě.

Vypracování

Dobrý den, madam,

na poslední chvíli, s vyplazeným jazykem... ://

S pozdravem
H. Centaurix

 

Strašidelná

Chodba se může nacházet jak v podezmním, tak nadzemním patře sídla zlé čarodějky, silné kamenné stěny zajišťují konstantní teplotu i přítmí bez ohledu na umístění v domě.

Vzadu si můžete všimnout (taktéž kamenného) schodiště, pokud ovšem dokážete odpoutat zrak od květináče vyrobeného z trollí lebky, v němž sídlí masožravka s popínavými chmatavými úponky.

Ze stropu, klenutého do špičky podle vzoru kouzelnického klobouku, visí dvě klece, jedna s auguronem a druhá s rarachy. Lebka dvourohého přežvýkavce slouží zároveň jako děsivá dekorace a zároveň jako věšák k odložení případných drobností (pláště, řetězů...) či jako "bidýlko" pro netopýra (vpravo)

Po levé straně tvoří dominantu chodby speciální akvárium s vodním hadem – nemusíte se bát, že by se v něm zvířátko tísnilo, prostor s vodou pokračuje i za stěnou. Po pravé straně masivní kování střeží dveře do pokoje.

Červená výzdoba po stěnách i kolem dveří má za úkol mást zrak i mysl případného vetřelce (či zajatce), stejně jako pruh táhnoucí se prostředek podlahy, natřené temně zelenou. Z malých lebeček se pak u země táhnou výpary, které v době čarodějniččiny nepřítomnosti navozují halucinace či spánek – podle přání a nastavení majitelky sídla. Stejně tak mohou celou chodbu provonět, aby svou paní chodba náležitě uvítala.

Osvětlení je zajišťováno smolnými pochodněmi umístěnými v kovových, nezdobených držácích.

 

Se schodištěm pro milovníky přírody

Chodba na druhém obrázku představuje do značné míry opak chodby předchozí, očividně se nacházíme v obytné části domu, který náleží milovnici přírody. Chodba působí světlým, vzdušným dojmem, stěny jsou vymalovány do příjemně světle žluté/okrové, aby uklidňovaly smysly a laskavě rozjasňovaly mysl.

Točité schodiště na konci chodby se jakoby obtáčí kolem kmene či mohutného stonku, obaleného listy, zábradlí, které schody doprovází jen ve výklenku, v chodbě samotné přechází zdánlivě v pouhý ornament na zdi – pokud se však čarodějka potřebuje rychle něčeho přidržet, rosltinný ornament ze stěny vmžiku vyraší a poskytne jí oporu, načež se zase pokojně vrátí do své "2D" podoby.

Schodiště samotné na vás nejspíš působí velice rozháraným dojmem, to proto, že je neustále v pohybu, podle přání cestujících se točí nahoru či dolů v přiměřené rychlosti.

Osvětlení chodby zajišťují svíčky připevněné k svícnům, které ze všeho nejvíc připomínají větve, kterýžto dojem je umocněn listovím v místech, kde "vyrůstá" ze stěny. Samozřejmě i tyto svícny nabízejí čarodějce kromě designu i své speciální služby navíc – jsou schopny růstu, pokud jejich světlo nedosahuje na místo, na které by si čarodějka ráda posvítila: prostě se k ní natáhnou, dorostou k ní (a pak se zase vrátí do své nenápané a prostorově nepříliš náročné podoby).

Stejně jako v předchozí chodbě i zde najdeme zvířátka, zásadním rozdílem je, že zde jsou všechna volná, nemusí být uzavřena v klecích, aby čarodějce zpříjemňovaly den svou společností. Místo neutišitelných rarachů tu máme hravou veverku a místo kvílejícího augurona ptáčka zpěváčka.

"Nábytek" na chodbě zastupuje velká lavice s úložným prostorem (vlastně taková hranatá truhlice), na které aktuálně podřimuje černá kočka. Ani truhla se nevymyká okolní výzdobě a je pomalována květy. Naproti ní pak můžeme obdivovat pařez (resp. květináč v podobě pařezu), z nějž vesele vyrůstají něžné kvítky, naplňující chodbu příjemnou vůní, jež navzdory své nevtíravosti hravě překryje či neutralizuje každý případný zápach.