Soutěže 1916
Výuka 2202
Semináře 753
Nebelvír

Autor: Michael Jones
Práce odevzdána: 5. 4. 2015 15:18
Předmět: Soví orákulum, 1. B
Termín: 1. termín

Zadání domácího úkolu

Než se ponoříte do posvátných vod Orákula, musíte být zcela očištěni. V tomto úkolu k tomu dostáváte příležitost. Nikdo z nás neprošel životem bez ztráty květinky a každý napáchal na sovách mnoho hříchů. 

Vyzpovídejte se ze svých hříchů velkému Orákulu, pošťourejte se v tom, co jste sovám kdy provedli, a zpytujte své svědomí. Alespoň 3,5 palce, vydřiduši!

Vypracování

Zdravíím, madam Larrie,

Ó veliké Orákulum, před tebou klekám a ze svých hříchů se zpovídám!

1. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112100.jpg
Házel jsem sovy po lidech.

Házel jsem je vášnivě a přinášelo mi to neobyčejné uspokojení. To víte, člověk sedí ve Velké síni, přilétne k němu sova, on si přečte psaní a má chuť rychle a rázně odpovědět (zvlášť když dotyčný sedí jen o stůl dál), napíše tedy odpověď, připne ji k sově a...vžuuum, už letí přes celou síň, úplně jako baseballový míček.(Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji) Což mě přivádí k druhému sovímu hříchu.

2. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112149.jpg
http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112205.jpg
http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112218.jpg
Odpálkovával jsem sovy zpět.

Stejně jako v prvním případě sedím si takhle v síni a cizí sovy mě stále otravují. Za chvilku už ty otravné ptáky, člověk ani nemůže cítit, zvlášť když mu nosí jen samé hloupé zprávy a kradou mu jídlo z talíře. Chopil jsem se tedy odrážečské hole a poslal tu sovu přímým direktem zpátky k majiteli.
Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

3. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112426.jpg
Přišpendlil jsem sovu na zeď.

V tomhle jsem, ó veliké Orákulum, skoro nevinně. Přečetl jsem si krásný a vtipný dopis od některé ze sympatických bradavických slečen a chtěl jsem si ho tak zvaně "přišpendlit". Vzal jsem tedy hůlku, namířil na dopis a bác, najednou byl ke zdi přišpendlený dopis i se sovou!
Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

4. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112444.jpg
Neuklízel jsem soví hovínka a zkoušel, jak dlouho to sovy vydrží.

Za to může jedině ta těžko popsatelná potřeba hledat hranice. Někdo mi onehdá tvrdil, že když má v sovinci pět hovínek, sovy mu přestanou létat. Řekl jsem si, že moje sovy jsou přece tvrďácké sovy a nějaký smrádek je neodradí. No, nakonec teda odradil.
Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

5. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112455.jpg
Nechal jsem své sovy tahat hromady bláta.

Ale nebojte, nešlo o nic vážného. Jeden můj kamarád si totiž stěžoval, že má všeho málo, tak jsem mu poslal 70 blát (bylo to bláto čerstvé, také počítám tak 10 kg humusu). On mi je poslal zpět a já zas jemu a on zas mně. No, myslím, že jsme si to se sovami parádně užili.
Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

6. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112505.jpg
S ledovým klidem jsem nechával své sovy jako rukojmí.

Bylo to tenkrát těžké období a já dlužil nebelvírské koleji hromadu géček za výuku. Současně jsem tenkrát velice neprozřetelně půjčil svou sovu jisté pochybné osobě, která měla vazbu na naši pokladnici. Dlouho jí trýznily, nedávaly jí najíst, ale moje sovy zkrátka musí něco vydržet. Nakonec jsem teda zaplatil a sova je opět moje.

Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

7. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112516.jpg

Prodal jsem sovám jejich klec.

Tady ani není třeba něco vysvětlovat. Potřeboval jsem nutně peníze a ve školním sovinci je místa dost, no ne?

Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

8. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112530.jpg

Šel jsem na svoje sovy s bičem.

Co k tomu říct, mám rád pořádek a když vidím ty lemry, jak se celý den válejí v sovinci a "odpočívají" je třeba trošku přitvrdit. Já přece nejsem žádná charita, darmožrouti jedni.

Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

9. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112542.jpg

Nedával jsem sovám najíst a zkoušel, jak dlouho to vydrží.

Na tohle rád vzpomínám, měl jsem tenkrát experimentátorskou náladu a dal jsem mlsky přesně tak, aby na ně sovy nedosáhly. Byla to děsná švanda. Vážně k popukání. A teď toho samozřejmě želím.

Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

10. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112552.jpg

Půjčoval jsem své sovy pochybným existencím.

Jak jsem psal v šestém hříchu proti sovám, občas člověk prostě půjčí sovu někomu, kdo se tváří jako beránek a ve skutečnosti je to proradný had, který jen čeká na chvíli, kdy vás stáhne z kůže. Už jsem se ale poučil a přiště bych to výkupné nezaplatil.

Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

11. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112604.jpg

Nadával jsem svým sovám.

Občas se stane, že člověku ujedou nervy. Takový já nejsem, svým sovám jsem nadával v jednom kuse. Ale když se kouknete do těch očí, ó veliké Orákulum, jistě mě pochopíte. Zpětně se za to ovšem děsně kaju, že jo.

Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

12. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112639.jpg

Plánoval jsem své sovy prodat.

Některé špatné časy jsou hoší než ty jiné. Ale nebojte nakonec jsem to neudělal, čistě z dobroty srdce, samozřejmě.

Ach, veliké Orákulum, jak moc já toho zpětně lituji.

13. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112654.jpg

Nutil jsem své sovy žebrat.

No co, beztak to bylo jen kvůli tomu, že se jen ládují a já musím platit extra zrní navíc. A když se na to kouknu z druhé stránky, člověk by se přeci neměl k podobným věcem snižovat, že ano.

Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

14. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112706.jpg

Posílal jsem sovy nazdařmerlin.

Občas se stane, že člověk něco nutně potřebuje, a tak pošle svou sovu. Jindy zase nepotřebuje nic, jen ať sovy proletí. Jednou jsem třeba vzkaz posílal po písmenech a to vám řeknu sovinec mi pak hekal jako po maratonu.

Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

15. http://www.hogwarts.cz/gallery/13030/13030-20150405112717.jpg

Kradl jsem svým sovám jídlo.

Co mám na to říct, kuchyň je v jednom kuse zavřená,  Velká síň je občas taky náhle bez jídla, kdežto sovy mají věčně co do zobáku. Navíc jsem jim to jídlo vlastně vůbec nekradl, poněvadž jsem ho kupoval já a šlo tedy o moje jídlo.

Ach, veliké Orákulum, jak já toho lituji.

 

Víc hříchů ti, ó veliké Orákulum, nevypovím, na to je má duše naštěstí dost čistá a má paměť dost děravá.

Hluboce se kají a lituji svých hříchů, které jsem spáchal na nevinných sovách, kéž je mi odpuštěno rychle a bezbolestně.

 

Amen. Howgh. Koniec.

 

Michael Jones

 

P.S. Ab imo pectore doleo hanc lectionem animum ad Cursum publicum noctuarum non attendisse.